Případ Sáliha Muslima

Turecko už řadu let nesplňuje základní předpoklady demokratického státního zřízení, a to i přesto, že jeho autoritářský prezident má podporu většiny společnosti. Nesnáší kritiku a nesouhlas, natož otevřenou diskuzi.

Svědčit o tom mohou desetitisíce uvězněných a vyhnaných ze zaměstnání pod záminkou „schvalování pokusu o převrat“. Další desetitisíce mrtvých a vyhnaných Kurdů za posledních několik desetiletí, zlikvidovaný proces jejich politického zapojení v kdysi parlamentním systému Turecka – a vojenské útoky na irácký, a dnes i syrský, Kurdistán.

Nemotorný spěch, s jakým česká policie vyhověla mezinárodnímu zatykači na Sáliha Muslima, vydaným z čistě politických důvodů proti řadě svých exilových odpůrců autoritářskou nomenklaturou v Ankaře, je prvotřídní ostudou České republiky. Výhrůžky velvyslance Turecké republiky v Praze této ostudě dodávají příchuť naší pomnichovské druhé republiky.

Česká policie mohla jednat stejně, jako její kolegové hned v několika evropských zemích. Respektovat jeho statut uprchlíka, vydaný členskou zemí Evropské unie. U vědomí „citlivosti“ vztahů s Tureckem – vždyť Ankara drží jako rukojmí dva české občany – návštěvu Sáliha Muslima v Praze pak jednoduše nevidět.

Nestalo se – a turecký velvyslanec České republice otevřeně vyhrožuje „poškozením vztahů“, pokud pan Muslim nebude vydán co nejdříve do Turecka, kde ho čeká všechno, jenom ne poctivé a nezávislé vyšetřování a soud.

Nemá cenu nyní zkoumat, kdo zavinil tuto lapálii. Jde totiž o princip a pověst České republiky v civilizovaném světě. Ještě před pár lety závazek dodržování lidských a občanských práv, narýsovaný a stvrzený podpisy pětatřiceti hlav států v Závěrečném aktu Helsinské konference z roku 1975, patřil k tomu nejviditelnějšímu a nejrespektovanějšímu odkazu odporu proti totalitním režimům v naší části světa. Dnes jako by to už nemělo platit.

Po propuštění Sálima Muslima by Karlova univerzita mohla připravit veřejnou disputaci, na kterou by spolu s ním pozvala i pana velvyslance. Nechť slyšeny jsou obě strany…

Autor je signatář Charty 77 a hlavní představitel Občanského fóra (únor – květen 1990).

publikováno: 6. 3. 2018

Jan Urban

Jan Urban

nezávislý publicista /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Šperhákem v paměti

Jello Biafra, zvláštním způsobem do mého života vstoupil, bylo v době expedice druhého či třetího vydání knihy Ivana Martina Jirouse „Magorova mystická růže“, odhaduju, že to mohlo být tak v roce …

Rakouský vicekancléř si na videonahrávce domlouval financování z Ruska

Současný rakouský vicekancléř z populistické FPÖ nabídl před volbami v r. 2017 údajné bohaté Rusce podezřelé a zčásti ilegální obchody, pokud mu dopomůže k volebnímu vítězství. Domnělá Ruska však byla …

Církevní společenství říká člověku, kdo je

S trochou pravdy i s trochou hereze bylo před mnoha léty řečeno, že „mimo církev není spásy“. Interpretuji to takto: Mimo ony vykupující vztahy, které nám sdělují pravdu, jsou nám výzvou, činí …

Jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Mezi Moskvou a Vladivostokem, po dobu deseti týdnů, objevuje cestovatel Stephan Orth (1979), jak tenká linie vede mezi ruskou srdečností a ruskou propagandou. Na příkladu konkrétního hostitele, oceánografa Jurije, dochází k závěru, proč …

Proti čemu, proti komu a za co?

Plná domácí náměstí lidí, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s personální politikou vlády a Hradu mají výraznou symboliku. Vysílají vzkaz, že zde žije nemálo lidí, kteří si již uvědomují, že dnešní míra arogance …

Ministr prý 16 hodin denně…

Prohlášení ministra, že pracuje 16 hodin denně, nesvědčí o ničem jiném, než že je neschopný stihnout to, co má v pracovní době, že tedy je mentálně opožděný o 50 % …

Jeden praktik, druhý idealista

Oba si protiřečí, ale jsou cenní. Petr Havlík původem praktik, jenž vidí do zákulisí politiky, navádí k řešení[1]. Zpět do politiky se mu ale nechce, ačkoli by tam mohl úspěšně působit. …

Neexistence agentů StB opět potvrzena! (Z minula pro připomínku)

Pěvkyně Soňa Červená se obrátila na soud (2010) s žádostí, aby byla vymazána z evidence spolupracovníků StB, je v tom nevinně. Ministerstvo vnitra argumentovalo záznamem jakési Soni Červené, jejíž datum narození se jen shodou …