Hanět člověka, počátek vraždy

Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci«. Ježíš radí učedníkům, jak usilovat o spravedlnost »mnohem dokonalejší než je spravedlnost učitelů Zákona a farizejů«. Podává výklad pátého přikázání: »Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: Nezabiješ. Kdo by zabil propadne soudu« a potom zvyšuje laťku a říká: »Kdokoli se na svého bratra hněvá… tupí jej… či zatracuje«, propadne »soudu… veleradě… pekelnému ohni«.

„Pán nám říká, že hanění druhého člověka není pouhým haněním, nýbrž začátkem cesty vedoucí k jeho zabití. My jsme si zvykli druhé hanět, třeba v dopravní špičce během řízení auta. Lidé jsou v hanění kreativní – dodal s ironickým úsměvem. Nadávky však pošlapávají lidské právo. Tupení a hanění druhých je velice nebezpečné a nezřídka vychází ze závisti.

Když někdo udělá něco, co se mi nelíbí, pohaním ho a označím jej za mentálně či sociálně postiženého anebo za neschopného integrace. A to zabíjí. Zabíjí budoucnost a rozvoj člověka. Je to závist, jež haní člověka, který mne ohrožuje. Skoro vždycky je v tom závist.

Kniha moudrosti (2,24) nám říká – pokračoval papež – že »ďáblovou závistí vstoupila na svět smrt«. Říkáme-li »já nezávidím nikomu«, přemýšlejme pozorně. Závist se skrývá a je schopná tě rozhněvat a přimět tě, abys druhého ničil. Ježíš na to poukazuje a vybízí, abychom tomu učinili přítrž.

Ježíš je radikální. Smír není vybraný způsob chování, nýbrž radikální postoj, snažící se respektovat důstojnost druhého i svou vlastní. Od hanění ke smíru, od závisti k přátelství – to je postup, který nám Ježíš dnes podává.

Prospěje nám dnes, budeme-li si ptát: jak haním já? Kdy urážím já?

Kdy vzdaluji od svého srdce někoho druhého? A dívat se, zda se tam nevyskytuje ten hořký kořen závisti, který mne pudí deptat druhého, abych se vyhnul soutěži a konkurenci. Není to snadné. Ale pomysleme, že krásné je nikdy nehanět. Je to krásné, protože tak necháváme druhé růst. Pán ať nás obdaruje touto milostí.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

publikováno: 18. 6. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hrstka OBOHACENÝCH BURANŮ u nás krade dotace z EU, NÁŠ stát se nemodernizuje, nelepší

V posledních letech potkávám lidi autem i vším ostatním dávající na odiv svůj luxus, stejně z nich čiší lenost a nízká inteligence, nejen sociální. Sedí na ně charakteristika Andreje Stankoviče: Hrdinou dneška je OBOHACENÝ …

Škodná lidská blbost a její Miloš Zeman

Miloš Zeman se svými bezpečnostně neprověřenými poradci (mohou být agenty jakékoliv mocnosti a naše úvahy nevedou do Burkina Faso) došli k závěru prezentovaném výjimečně inteligentním a charakterním člověkem, že lidé zastávající demokratické principy …

Vděčná jatka ostravská

Média jsou rozumnému člověku na nic, ostatním ke škodě. Hlupáci, kteří hladově točili celý den zločin osamělého střelce v ostravském špitále, dělají z rozhlasů, webů a televizí kanál, kterým se z excesu stává senzační …

Zlodějinami to začalo, náckovstvím to končí – 30 let svobody

Začalo to masivní privatizací, kterou provázela korupce. Český národ byl po dlouhá desetiletí zvyklý žít v až nenormálně rovnostářské společnosti a najednou vznikly hluboké, ba propastné sociální rozdíly. Téměř milion českých občanů …

Ne, dík! – manuál do dnešního času

… v tom, že mi mocný pán poskytne ochranu, abych se k němu pnul s vroucností břečťanu? Mám na své příznivce hledět vždy roztomile a věřit více lsti nežli své …

Všemi kanály

Znamením doby je relativizace pravdy a tolerance lži. Dříve bylo informací málo a hledači pravdy se snažili ji hltavě objevovat pod nánosy propagandistického balastu. Dnes je situace jiná. Informace a …

Hlavní teze neomodernismu

Neomodernismus je nový ideový směr překonávající postmodernimus a neoliberalismus a nabízející nová řešení současných i dlouhodobých problémů lidstva. Vychází zejména z těchto tezí: Postmodernismus je v dnešní době již vyčerpaný a neinspirativní. Od počátku navíc obsahoval …

Přichází hněv předem zadlužených generací

„…nedávno otcové na synodě pro panamazonský region navrhli definici ekologického hříchu jako úkonu anebo zanedbání, namířeného proti Bohu, bližnímu, komunitě anebo životnímu prostředí. Hřeší proti budoucím generacím a projevuje se skutky, …