Jaká jsou práva?

Pouze nacističtí a komunističtí právníci typu státního sekretáře Říšského ministerstva spravedlnosti Judr. Rolanda Freislera nebo předsedy československého Nejvyššího soudu Judr. Josefa Urválka upírali obžalovaným právo na řádnou obhajobu. Jejich oběti přiznávají toto právo i sériovým nebo masový vrahům. Komunistická deviza zněla: lépe potrestat nevinného než nechat uniknout zločince. Deviza našeho tribunálu zní: raději nechat upláchnout zločince než zneuctít nevinného. Ze stejného důvodu přiznáváme i Judr. Heleně Válkové právo lhát na svou obranu. Když do omrzení mele, že nevěděla, v jakém režimu žije, k čemu její návrhy sloužily nebo kdože to byl podepsán pod jak jinak než odborným článkem, který na obranu spořádaných, rozumějme terorem zlomených občanů před zloduchy sesmolila v zemi příliš malé, aby bylo kam posílat odsouzence do vyhnanství, chápeme to jako jediný způsob, který její omezená představivost dokáže vyplodit, jak ze sebe smýt nános hanby, který se na ní za léta praxe ve službách zločinného režimu a jeho čistokrevného produktu Bábiše usadil.

Zabývat se jakýmsi „věděním“ či „nevěděním“ o tom, kdo byli fanatici typu Urválka, proto spadá do kategorie otázek naprosto zbytečných, protože být právník a nevědět, co tito lidé ztělesňovali a v následujících letech symbolizovali, je horší než to vědět a sdílet s nimi stejnou instituci. Skutečnost, že člověk členstvím v institucích a organizacích přebírá díl odpovědnosti za jejich činnost, je fanatikům, fundamentalistům, fachidiotům, oportunistům a kariéristům bytostně cizí. V právnické profesi neznalost poměrů a rámce, v němž justice působí, jednou provždy diskvalifikuje. Nejde ani tak o neznalost samotnou, ale o přímý důkaz neschopnosti vidět dál než ostatní, čili postrádat kvality k výkonu profese žalobce, obhájce i soudce naprosto nepostradatelné. Nepromlčitelné provinění spočívá také v neochotě pátrat po příčinách, souvislostech a následcích. Kariérismus, bezcharakternost, nulový smysl pro spravedlnost samozřejmě nejsou ani dnes a ani v budoucnu nebudou překážkou v studiu práv a výkonu právnických profesí. Členům etické poroty se z jejich blyštivých kariér zvedá žaludek, i když si uvědomují, že jejich existence je nedílnou součástí reálného světa.

***

Více zde.

publikováno: 28. 1. 2020

Lubomír Martínek

Lubomír Martínek

esejista a překladatel /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Mamonu, nebo republice? Nebudeš sloužit dvěma pánům, nebudeš ve střetu…

Prastaré pravidlo znají vzdělaní lidé. Nevadí, že ho neznají nevzdělanci s tituly i bez nich. Profesor Jan Kysela z Právnické fakulty UK k tomu pravil: „Platí schéma, které najdete v tisíciletých dějinách politického myšlení, které …

Ústavní soud a my mezi Evropou a divokým Východem

Babišovi advokáti, tedy Miloš Zeman a poslanci politické divize Agrofertu, neuspěli u Ústavního soudu se svými námitkami vůči zákonné normě, která upravuje problematiku střetu zájmů. Andrej Babiš druhý den emotivně …

Počty mrtvých jako argument nevkusu

Věděli jste, že vybombardování Drážďan bylo: Jako u ostatních měst v cestě na Berlín pro ulehčení postupu Rudé armády vyžádáno Stalinem na Jaltě. Zničením vojensky důležitého cíle uzlového nádraží a vojenských …

Křesťanský brutalismus

Žula, diorit, záměrně zanechané stopy hornickými kangy, velikostní akcentace dlaní a prstů, další stopy po řezání elektrickými vidiovými kotouči a další atributy spjaté se socialistickým brutalismem. Lze vysledovat, že podjedinný …

Proč Západ tolik toleruje netoleranci islámu?

Na otázku, zda je islám náboženství míru, odpovídá Ayaan Hirsi Ali záporně. Volá po změně náboženské doktríny islámu, která stojí především na násilí. Přehlížením tohoto faktu mají podle ní obyvatelé …

Za vraždění na hranicích

Štrougal a Jakeš se třeba dostanou k soudu, díky úsilí kolektivu Platformy evropské paměti a svědomí a jeho bývalé ředitelky paní Neely Winkelmannové, ale měli bychom uchovat v paměti naivní, nebo zrádnou, každopádně dodnes neblaze …

Jak Billy s cejchem ADHD začal mít školu rád

Článek pana Honzáka „Jak dusit skřivánky“ mě přiměl k napsání článku o americkém Billym. Kdysi ke mně chodíval do ateliéru malý baculatý pihovatý kluk, jmenoval se Billy. Do školy totiž rád nechodil, …

Hysterie na sítích jsou nejnebezpečnější virus

Někteří se ohradili proti mé glose, v níž porovnávám koronavirus s několika jinými nemocemi. Samozřejmě že by se žádná infekční nemoc neměla podcenit. Přestože má každá epidemie svoji „křivku”, může se stát, že …