Máj neslunný
a červen černý.
Noc bez luny,
poušť bez cisterny.
Nic nekvete,
déšť dá jen bláto.
Dni zakleté
v dáno a vzato.
Píšu tohle z Petrkova o zámku a lidech, jak je znám. Navazuju tak na nedatovanou poznámku z pozůstalosti Jana Zrzavého z nedaleké Okrouhlice: „(Reynek) dožívá svůj život v bědném zbytku svého domova, v chudobě, meditaci a modlitbách, a ryje své vidiny do měděných destiček a veršů.
Jaký to ubohý a hloupý život, myslí si většina dnešních pokrokových lidí. Nemá tušení, že pan Reynek by s nimi neměnil a že je velmi šťasten…
Téměř stejně staří… do nedávna skoro se neznajíce, máme stejnou touhu životní, cíl a poslání: Království Boží! A oba ho hledáme a dostihujeme skrz umění.“
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 18. 5. 2020
