Čti Freuda a přemýšlej o svých snech

Netypickým kulturním zážitkem z poslední doby pro mě bylo sledování posledního filmu Jana Švankmajera Hmyz ve světové premiéře na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu za osobní účasti režiséra. Surrealistický mistr znovu kombinuje několik látek a tvoří cosi jako film-koláž: hlavní dějová osa vypráví o nacvičování hry bratří Čapků Ze života hmyzu v podání souboru ochotníků, ale mezi jednotlivé scény jsou nastřihané dokumentární záběry ze Švankmajerova ateliéru. Filmoví protagonisté si také sedají před kameru a vypráví své sny. Výsledek je nekonformní nejen se současným filmovým jazykem, ale bohužel i s mým diváckým pohodlím. „Ochotnická“ část je uječená a pitvořivá, prostřihy do filmového štábu vrací snímek do civilní roviny, ale celek působí dojmem naschválu, což potvrzuje i režisérův intelektuální prolog, ve kterém sděluje, že jeho autorský kus vlastně žádnou ambici nemá a ani mít nechce.

Debata po skončení filmu se vztáhla spíše k autorově tvorbě jako celku a jejímu společenskému kontextu než shlédnutému dílu. Publikum Švankmajerovu tvorbu oceňuje, nebo možná spíše vzdává hold české animátorské škole a jejímu nejvýznamnějšímu průkopníkovi. Jenomže hodnota Švankmajerova výtvarnictví je v případě Hmyzu výrazně nižší – zapamatovatelných momentů je pomálu. Když nakonec z publika zazní otázka, zda je pro Švankmajera inspirací Tarkovskij, začínám mít podezření, zda pro západní obecenstvo není autorův rukopis zajímavý už jen z regionálního hlediska, něco ve smyslu „na východ od nás (nevíme přesně kde) žije jeden takový nekonvenční tvůrce“… Ten ale odpovídá, že Tarkovskij je pro něj příliš existenciální, takže mezi své vzory řadí spíše Buñuela, Felliniho a ze současníků Davida Lynche. Když se nyní snažím rozpomenout, co ještě by se dalo o absolvovaném zážitku napsat, napadá mě už jen autorovo doporučení vepsané do jeho filmové rozlučky: „Čti Freuda a přemýšlej o svých snech.“ Budu ale muset popřemýšlet, zda misantropie, za kterou bylo drama bratří Čapků zkritizováno, může být i dnes aktuálním námětem, nebo se už jeví jen jako trapná snaha o moralizování. Pokud platí to druhé, pak by to znamenalo, že se Švankmajer této tendenci úspěšně vyhnul.

publikováno: 5. 2. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …

Keď si už Jánošík nazbíjal, dofrasa s tým všetkým

Praktici života udávají tón a zažívají velkolepé žně. Jejich guru jim ukazuje, kam až lze posouvat hranice vkusu a studu, respektive nevkusu a nestudu. Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že mu prošel i únos …

Vymytí, šťastní čínští studenti?

„Učený hlupák je jednou z největších civilizačních pohrom“ napsal Karel Čapek. Dnes se podívejte, jak soudruzi v Číně vychovali svou „bezzávadovou vysokoškolskou mládež“, která jediná smí na studia do svobodných zemí …