Teď tady šéfuju já!

ted-tady-sefuju-ja

Ruiny mayských měst skryté tu v pralese, tu v národním parku jsou sice opuštěné minimálně už po šest století, neznamená to však, že by byly bez života. Naopak, velmi čile v nich bují vegetace i zvířectvo všeho druhu.

Procházíte-li ruinami měst, nemůžete si současných „vládců“ nevšimnout. Velmi rychle pocítíte, že z výšky vás má stále kdosi pod kontrolou. Buď nad vámi krouží dravci, nebo se nad vámi houpou opice, křídly klapou tukani (džungle Calakmul), nebo na vás z trámu u vchodu civí hned tři zvědaví leguáni (park Tulum). Na leguány tu narazíte vůbec často. Buď na vás shlíží z paláců, nebo šéfují pyramidám, potkáte se s nimi ale i v ulicích města. Mají bystrá očička a dávají vám najevo, že pány jsou na tomto území oni a vy jste u nich jenom na návštěvě. Přezdívá se jim tu „mayské kuře“. Od místních jsme se dozvěděli, že snad není zvířete, ze kterého by potomci Mayů nedokázali uvařit výborné jídlo.

Naštěstí už zůstává jen u zvířat… Aztékové totiž v době svého rozkvětu vařili při výjimečných příležitostech polévku „pozole“, jejímž základem bylo maso z lidských obětí[1]. Španělé tento zvyk zakázali a tak ji dnes vaří z vepřového. Její silný vývar s kukuřicí, zeleninou, nachos, salátem a ředkvičkami, ochucený limetkou a chilli vás spolehlivě zasytí na celý den.

Že místní mají ve skutečnosti zvířata ve velké úctě, to poznáte na příkladu toulavých psů. Tedy pokud se zrovna nevydáte tak jako já do úplného zapadákova jménem Santa Elena, kde byli psi zubožení tak, že se na ně nešlo ani podívat. Že jsme se ocitli v ne právě bohatém koutu Yucatanu nám došlo, jakmile nás v pět ráno probudilo po dvě hodiny neustávající mohutné kohoutí kokrhání. Majitel hotelu nás pohostil snídaní, výbornými vajíčky po mexicku, tedy s rajčaty a paprikou. Pochopili jsme, že na domácích vejcích tu obživa vlastně stojí. Ale i tak tu měli psi své jméno a místní věděli, ke komu který pes patří.

Zato toulaví psi ve městech, ti byli dobře živení a hlavně viditelně spokojení! Zpravidla se povalovali těsně u silnice, ocas často ležérně hozený do vozovky, spokojeně podřimovali, takže auta je s obezřetností objížděla. Nebo klusali jen tak středem silnice, aniž by autům vlastně překáželi. Anebo si sedli přímo do vozovky, počkali, až auta zpomalí a pak se líně přesadili opodál. Stará moudrost praví, že spěchat se má pomalu, což vám na Yucatanu dojde velmi rychle, právě i díky spokojeným psům.

5 1 2019 obr1

Mayská „pavoučí opice“. Má mimořádně dlouhé končetiny a jako pátá končetina jí slouží stejně nebo ještě o něco delší ocas. Opice se s pomocí svých dlouhých končetin pohybují nesmírně obratně po větvích, vypadají přitom tak trochu jako bizarní dlouhonozí pavouci. U nás se tyto opice nazývají chápani pavoučí. Džungle Calakmul.

5 1 2019 obr2

Dravec na nejvyšším paláci v Edzná.

5 1 2019 obr3

Dravci na vrcholu pyramidy v Chichén Itzá.

5 1 2019 obr4

Leguán u vchodu do národního parku Tulum.

5 1 2019 obr5

Šéfleguán na prvním podlaží paláce v Tulumu.

5 1 2019 obr6

Mahahual, odpoledne.

5 1 2019 obr7

Odlehlá pláž Río Indio poblíž Mahahualu.

5 1 2019 obr8

Tulum, brzy ráno.

5 1 2019 obr9

Provoz ve Valladolidu.

5 1 2019 obr10

Valladolid. Foto: Pavlína Havlová


publikováno: 5. 1. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít. Cesta po Yucatanu ji utvrdila v tom, že každý člověk má obrovskou moc změnit naši planetu k lepšímu.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Právo na vlastní konec

Přátelé! Naprostá většina petic je marných, nebo zbytečných, vím. Výjimky přesto existují. Kdyby se nám podařilo dát dohromady dostatečný počet podpisů, mohly by se dát věci do pohybu. Proto jen …

„Vrátíme si vaši zem zpátky!“ – Nová politika

Klaus ml. nezaložil stranu, ale další hnutí. Nestal se tudíž předsedou, ale vůdcem. Programem Trikolory je slogan s velmi podstatnou chybou. Možná je to hrubka, možná návod ke správnému čtení: Co …

Proč je moře kyselejší?

„normální svět VKM“: při zakládací párty Trikolóry Klaus mladší řekl, že se budou starat o domácí problémy, a ne o nějakého lachtana kdesi na Severním pólu. Z tohoto pohledu by …

Titanic – aneb skrývačka na šest

Máme instituce, které studují vývoj člověka, jeho dějiny a způsob jeho myšlení. Instituce, které rozvíjejí technický pokrok, sociální péči, zachovávání přírody, podporují lékařství a výzkum nových léků, literaturu, hudbu a …

Policejní tupost jako příznak

Když se policisté chovají agresivně k bezbranným lidem a jejich mluvčí a nadřízení cynicky lžou v prospěch agresivních zásahů, znamená to, že se cosi vážného děje. Buranství a podlost politické reprezentace je vzorem ani ne …

Děláme za málo a máme stres

Dva badatelé Sociologického ústavu AV ČR udělali srozumitelný závěr ze svých zkoumání o stavu české společnosti. Frustrace, která nese vzhůru různá „hnutí nespokojených občanů“ jedou na vlně, která se rodí …

Krávy všech zemí, spojte se!

Nechme chvíli voly, kteří nám otravují život, na pokoji, neb teď tu máme problém s krávami, jak prohlásil Michael Greenwald v časopise POLITICO. Musíme vyřešit klimatizační problémy planety zredukováním konzumace hovězího …

Svátky Ducha a kvílení světa

Jak bych si přál, aby lidé rozpoznávali církev, rozpoznávali nás podle přemíry milosrdenství – a ničeho jiného – přemíry lidství a laskavosti, kterých je tolik zapotřebí! A cítili se jako …