Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. výročí konce komunismu ve střední a východní Evropě připravilo Vlastivědné muzeum Jesenicka ve spolupráci s Okresním muzeem v Nise.

Panelová výstava, doplněná fotografiemi významných mezníků československých a polských dějin, odbornou literaturou či autentickými dobovými dokumenty, pojedná o odporu vůči totalitě a jejím následném pádu v obou zemích obecně, výrazná část se však zaměří rovněž na regionální rozměr. Pohraniční oblasti Rychlebských hor a Králického Sněžníku sehrály v protirežimním odporu obou národů v 80. letech významnou roli – právě zde se setkávali představitelé našeho a polského disentu (Václav Havel, Jacek Kuroń, Jáchym Topol, Adam Michnik, Alexandr Vondra aj.), aby při salámu a v tichu lesa diskutovali o tom, jak postupovat proti společnému nepříteli. Zároveň tudy rovněž probíhalo poměrně intenzivní pašování zakázaných dokumentů, obvykle v sobotu dopoledne, kdy pohraniční stráž neplnila své povinnosti tak, jak jí lidově-demokratické vlády ČSSR a PLR nařizovaly. Kromě schůzek na hranici se tato ilegální mezinárodní spolupráce nesla v duchu permanentní vzájemné podpory a pomoci – Poláci od konce 70. let organizovali protesty proti věznění našich opozičních aktivistů formou demonstrací, mší či hladovek, česká strana zase zasílala Solidaritě podpůrné dopisy, po vyhlášení výjimečného stavu se v některých městech objevily letáky či nápisy na zdech vyjadřující podporu přátelům v Polsku. Jednoduše: nebyli jsme sami. A je rozhodně na místě si to připomenout a připomínat.

Nesmírně zajímavé téma skýtající celou řadu dosud neprobádaných sfér představuje i protikomunistický odpor na obou stranách hranice, tedy na Jesenicku a v oblasti opolského Slezska. Přestože se jednalo o regiony převážně průmyslového či zemědělského charakteru, kde se komunistům dostávalo poměrně silné podpory, najdeme zde nespočet pamětníků, jež k období nadvlády nedoučených krejčích a šikany bezpečnostních složek mají hodně co říci a kteří se proti tehdejším poměrům nebáli vystoupit. Jedni svůj vzdor vyjadřovali účastí na nepovolených mších a náboženských akcích, další zase přijetím alternativního a undergroundového životního stylu, který většinovou společnost tolik iritoval. Právě těmto lidem, jejichž vzdor mnoho let připravoval pro následný konec komunismu půdu, je výstava věnována nejvíce.

V rámci výstavy, která potrvá od 1. října do 24. listopadu 2019, proběhne 19. listopadu v Jeseníku ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů diskusní panel s odborníky na sametovou revoluci a jejími aktivními účastníky. Při této příležitosti bude na budově tzv. Katovny odhalena pamětní deska připomínající, že právě zde byla před třiceti lety spontánně vytvořena místní sekce Občanského fóra, jejíž představitelé přivedli Jeseník k prvním svobodným volbám po čtyřech desítkách let. V prosinci se pak celá výstava, s níž nám pomohla řada institucí (namátkou Paměť národa, Europejskie Centrum Solidarności či Státní okresní archiv Jeseník), přesune do niského muzea, kde bude k vidění do konce ledna.

Jste srdečně zváni. Zapraszamy serdecznie.

***

publikováno: 15. 9. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …

Keď si už Jánošík nazbíjal, dofrasa s tým všetkým

Praktici života udávají tón a zažívají velkolepé žně. Jejich guru jim ukazuje, kam až lze posouvat hranice vkusu a studu, respektive nevkusu a nestudu. Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že mu prošel i únos …