Hlavně nehrotit! Palogika srabů.

Volbu Křečka za ombudsmana provázelo výmluvné mrlání: „Kdyby to tak nehrotili.“ Prý hrozba demonstracemi Milionu chvilek v případě zvolení Křečka na některé poslance zapůsobila tak, že mu dali svůj hlas. Dává to smysl? Jaký?

Kdyby, prý, to chvilkaři tolik nehrotili, Křečka by nevolili. Takhle to ale nešlo jinak.

Podobnou logikou by se mohlo myslet, že kdyby to chartisté celou dobu od roku 1977 do konce 80. let tolik nehrotili, mohla být ta normalizace mnohem snesitelnější. Bylo by v krámech víc banánů a pomerančů a určitě by úřady i pustily víc lidí na Západ.

A chudáka Křečka by třeba ani nenutily psát věci typu: „Volby za socialismu jsou nesrovnatelně demokratičtější než jakékoliv volby v podmínkách buržoazní společnosti.“ „Socialistická demokracie je historicky nejvyšším typem demokracie.“ Nejvelkolepějším aktem přímé demokracie ovšem byla a zůstává sama socialistická revoluce.

Kdyby to Michael Kocáb s odchodem těch sovětských vojsk na začátku 90. let tolik nehrotil, dnešní ruské rozvědky by určitě na území České republiky nebyly tak aktivní. Ani proruské dezinformační weby, které ovlivnily prezidentskou volbu ve prospěch vítězství Miloše Zemana.

My jsme vám to říkali hned: nehroťte to tolik. Teď jste nemuseli mít za prezidenta Zemana.

A kdybychom to my všichni na začátku nového tisíciletí s tím vstupem do Evropské unie tolik nehrotili, bylo by teď u nás méně uprchlíků. Sice tu nejsou, ale stejně třeba by jich tu bylo ještě méně.

To je ale logika!

publikováno: 13. 2. 2020

Datum publikace:
13. 2. 2020
Autor článku:
Jan Dlask

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …

Chanuka 2023 a tíha našeho času

Začíná Chanuka, osmidenní židovský Svátek světel (letos 7. – 15. prosince). Váže se k němu historická legenda: Ve druhém století před naším letopočtem, po vítězném povstání Makabejských se musel v Jeruzalémě nově …

Pardubický Charvát vadí – průhonický Babiš ne

Policie v pardubické kauze již obvinila devatenáct lidí a dvě firmy, podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami magistrátu a dvou městských společností. Tyto manipulace se týkají staveb letního stadionu a parkovacího domu. Ve vazbě skončili tři …