V minulém čísle Přítomnosti dočetl jsem se v článku J. Kodíčka O generaci ztracené a opět téměř zase nalezené, o zásadních výtkách skepse a o neschopnosti povznésti se k hodnotám nadosobním, jež této generaci z r. 1914 jsou adresovány. A to ani není všechno: vždyť nám (a specielně bratřím Čapkům) přisuzují i naprostý nihilismus. Dle toho byla by tedy tato generace od základu odsouzena zůstati vlastně sterilní.

Nechci omývati žádné mouřeníny, a konečně vím to už dosti dávno, že je celkem lhostejno, jakou kdo u nás na sobě nese nálepku; nějakou dostat musí. Chci jen poznamenati, že se mi to s tou skepsí nikterak nezdá tak zlé, a že nemohu dobře pochopiti hrůzu, kterou z ní a ze skeptiků má p. Gotz. To my jsme tak lehkomyslní, že – ačkoliv jsme na skept

publikováno: 17. 1. 2013