(…) Přítomnost nedávno zaznamenala doklad o tom, jak se poslanci dívají na dosah mluveného slova: jsou-li komunističtí poslanci žalováni pro pobuřování, omlouvá je imunitní výbor tím, že jde o ,,obvyklý agitační šlágr´´, což znamená, že ze slova veřejně promluveného se nestřílí. Jak známo, tvrdí vášnivý služebník slova Karl Kraus, že všecka korupce na světě pochází z korupce řeči. Kde pozbude vážnosti slovo a pojem, tam brzo nastává rozklad všech společenských složek. Nedostatek smyslu pro dosah slova se ostatně nejeví jenom v politice, jeví se i v literatuře. I tu se dlouho cenilo nakadeřené slovo bez obsahu, literatura stála mimo život. Mluvené a psané slovo stávalo se ornamentem. V tom jest veškerá příčina nedostatečné autority inteligence a zvláště inteligence tvůrčí, intelektuálů.