Soucit je normální, je samozřejmý. Je dokázáno, že ostatní tvorové i zvířata mají soucit. To jenom odcizený a zotročený člověk necítí soucit s bolestí jiných bytostí, tak se stává pod-tvorem či dokonce ne-tvorem. Soucit neboli empatie jsou zprávy o přijetí „druhého“, ať jde o menšiny, různé kultury, o ženy, o děti, o zemi, kterou společně obýváme. Uznání druhého je náročný a bolestný proces: tím se politika lidských práv dostává do vyššího patra, empatií se rozšiřuje a prohlubuje.
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 31. 5. 2015
NEJNOVĚJŠÍ články
Takzvaný lid, jeho celebrity, vládci a elita
Kdo je elita? Ptá se Roger de Weck v knize Síla demokracie, Die Kraft der Demokratie, …
Degenerace vladařů je dávné téma
Po letech jsem znovu přečetl Vladaře od Nicolla Machiavelliho. Sám se divím, že jsem na …
Hospodářský růst je zbytečné zlo
„Pandemie koronaviru je nejhorší globální krizí od druhé světové války,“ prohlásil 1. dubna letošního roku …
Co si myslí masérky v Phnom Penhu o Evropanovi
V masérském salonu v Phnom Penhu se o přestávkách debatuje o všem možném. Často o těch bílých cizincích, v Kambodže …
Není vždy tak těžké zjistit, co je pravda
(R.B.) Kdo má být politik? (L.H.) Říká se, že by politici měli vyrůstat zezdola, že …
„Bělošská civilizace“? Negeneralizuj, kde nemusíš. Co má společného Trump s Attenboroughem?
Věc, která mne v textech současného autora, pana Mnislava Zeleného Atapany irituje patrně nejvíc, jsou příliš …
Předsedo komunistů, soudruhu a estébáku Vojtěchu Filipe,
jsem poctěn Vaší rozčileností nad slovy, která jsem pronesl v rozhovoru pro Reflex, že „komunisté …
„To“, v čem dnes žijeme
K těmto řádkům mne inspirovalo pár vět z rozhovoru, který poskytl v pondělí 11. května Babišově Mladé …
