„Věda pečlivě měří vše, co vidíme, ale pohrdá vším, co vidět není. Náboženství se vnitřně štěpí dál a dál: v nonkonformním protestu jedno negativní schizma střídá druhé v nekonečném regresu, a přitom se zuby nehty drží zlatého telete vysoce výkonné organizace. Umění těží z neustálého vršení co nejpřesnějších imitací; posledním výstřelkem je ,surrealismus’, který se chlubí schopností překročit všechny hranice, které kladla skutečnost na psychické zdraví. Vzdělání je více či méně bezplatné, ale jako na běžícím pásu bez milosti hobluje jedinečnost a originalitu, zatímco agresivní soutěživost se cení nejvýš. Zákony se agresivně dožadují eliminace agresivních jedinců, aby se tak nastolilo správné zneprávněním nesprávného. Zábavu nám zajišťují mechanické vymoženosti, protože sami už se bavit neumíme. Kdo moc neumí kopat do míče,