Věra Nováková na první pohled vypadá jako bytost křehká, nepraktická, žijící mimo všední svět. Zdání klame. Na dotaz, co ji zajímá na písmenech, která variuje na některých svých nových obrazech, Věra odpovídá:

„Tohle je Směrovka, která mě dost fascinovala, protože ukazuje nahoru i dolů, a člověk si musí vybrat, kudy se vydat, což je i poukaz k tomu, že člověk je ve svém rozhodování svobodný, a tedy i odpovědný za své konání. To považuji za klíčovou věc. Samozřejmě nejde o nějakou vnější svobodu, ale o tu vnitřní. Všechno se to vlastně týká toho, jak si člověk řeší vlastní věci. Je to Smích slepé směrovky, která nechává na člověku, aby se rozhodl, což musí dělat pořád.

publikováno: 13. 1. 2017