Nejen české prostředí je v posledních letech zasyceno moudrostmi jedinců, domáhajících se jakéhosi nezadatelného práva na „názor“. Poněkud záhadně, i když v zásadě nikoliv překvapivě, se z pravidla nejedná o nějaké bojovníky za práva v obecném smyslu, protože obecnina jako taková je věcí mimo jejich horizonty. Tito noví mudrcové, kteří z různých důvodů cítí vítr v zádech, ať už u nás díky Zemanovi nebo jinde díky různým velikánům formátu Trumpa a dalších, si berou do úst práva, svobody i demokracii samotnou s myšlenkou na „práva“ – ale pouze svá vlastní.

Na právo nenávidět, na právo urážet, na právo ohrožovat práva a samotnou existenci jiných.

Taková práva neexistují, protože nejsou zobecnitelná. Pokud by se všichni mohli těchto „práv“ uj

publikováno: 3. 3. 2017