Osobní neschopnost pravdy dovedla mnohé československé i české představitele ke zneužívání historie jako nástroje momentální politiky. Nechme teď stranou hlubinné psychologické předpoklady jejich notorických selhávání ve chvílích krize. Nechme stranou i to, proč se k obrazu historie svého národa chovali a chovají stejně – tedy jako k trhacímu kalendáři, ze kterého je možné vytrhávat jednotlivé listy pro nejrůznější použití, podle potřeby.

Spojuje je neúcta k právu, mravním hodnotám a také přesvědčení, že všechno ve veřejném životě je jen klam a věc interpretace. Fakta jsou jim na obtíž, mnohem víc spoléhají na manipulaci, účelovou propagandu emocí, sebestylizaci oběti a vytváření obrazu nepřítele všude kolem nás. Nejde přitom o českou specialitu, a

publikováno: 16. 2. 2018