Původně jsem zamýšlel adresovat svou glosu ke článku „Věk hovadin se rozlil nad Čechami“ přímo jejímu autorovi, Janu Urbanovi, ale než jsem se k tomu dostal, uběhla doba, po kterou jsem Váš časopis sledoval velmi pravidelně. Poté jsem se rozhodl svůj původní záměr změnit a sepsat otevřený dopis Přítomnosti jako „celku“; tedy lidem v ní a kolem ní, tedy přirozeně také autorům, kteří do ní píšou. A i čtenářům, pokud by se Vaše redakce rozhodla – byť jen zkráceně a/nebo výběrově – můj text publikovat. (To však mojí určující ambicí rozhodně není.)

Nejprve chci říci, že Přítomnost si získala mou náklonnost, obdiv i respekt. A to jak pro břitký intelekt autorů a názory vesměs souznějící s mými, tak i pro občanskou angažovanost v nelehké době. Není to pochleb

publikováno: 27. 3. 2018