Aporetika jako koan, neboli krátce o J. L. Fischerovi a filosofii. Člověk o sobě leccos prozradí právě nechtěně, vzpomíná-li třebas na někoho jiného. Navíc, čím více chce být tomu druhému práv, tím víc musí patrně mluvit bezprostředně i o sobě samém, nevynechávat se. To se mi nelíbí. Vyloučit se ale, je lží jistou, a co horšího, pózou. Nevím proč, ani jak, ale konečně o Josefu Ludvíku Fischerovi psát prostě musím. Všední reálie vzpomínek, byť sebeosobitější, zdaleka nejsou tak konkrétní, za jaké se vydávají. To, že Aristoteles nosíval u sebe váček s teplým olejem, aby si ulevil jakýmsi obtížím, nám o něm samém mnoho neřekne. Ale jako doklad tehdejších medicinských zvyklostí to poslouží velmi dobře. Užívat JLF k jakýmsi Kulturgeschichte, k