Očkování nejspíš neuškodí, ale taky nás nespasí

Řekl bych, že očkovací euforie je přehnaná.

Nevěřím moc tomu, že by vakcína, vyvinutá a odzkoušená solidní firmou a schválená věrohodnou mezinárodní institucí, mohla být nebezpečná. A mám osobní zkušenost s řadou očkování, která jsem ve svém životě podstoupil. Nedovedu posoudit, zda a do jaké míry mi každé z nich pomohlo, ale jsem si jistý tím, že mi žádné z nich nikdy a ani trochu neublížilo. Proto ani s tímhle nemám žádný problém.

Taky si myslím, že očkování pomůže: ne že by snad v dohledné době výrazně oslabilo či dokonce vyhladilo pandemii. Ale to není důvod, proč je odmítat: jen důvod, proč do něj nevkládat falešné naděje.

Vadí mi však odporná ideologie dnešního establishmentu, jeho epidemiologické a hygienické legie a jeho žurnalistické klaky.

Hesla jsou: roušky, rozestupy, izolace – a ovšem i očkování. Je málo sporné, že tyto věci samy o sobě mohou nákazu brzdit. Zaráží mne jen dvojí. Namlouvají lidem (trošku přeháním, ale ne moc): když to všechno budete dodržovat, neumřete. A zrcadlově: pokud snad náhodou zrovna umíráte, je to jen proto, vy lajdáci, že jste naše přísná opatření nedodržovali. Když tohle vykládá lékař vážně nemocnému pacientovi, je mi líto, zasloužil by nakopat. Pokud to lidem vykládá politik, zaslouží si to dvojnásob. A hlavně aby ho už nikdo a za žádných okolností nevolil.

Z toho neplyne, že všechna opatření, která jsou nyní veřejnosti ukládána, je třeba šmahem odmítnout nebo že očkování by se mělo sabotovat. Musíme jen vždy znovu a pečlivě zvažovat, co a do jaké míry máme dodržovat. S ohledem na to, jak nás dodržování toho či onoho promění.

Jsou tu v podstatě dva projekty: každému člověku záleží na tom, aby si dodržováním těch nebo oněch opatření zachránil život. Ale neměl by volky nevolky přispívat k tomu, aby se přitom i jeho přičiněním měnila společnost, v níž žije, v jeden veliký vepřín, v němž budeme jako čuňata zažívat svou nesmrtelnost, ovšemže relativní, protože na konci pobytu ve vepříně je vždycky porážka. A nezapomínejme, pak je tu projekt manažerů vepřína, kteří, zase často volky nevolky, připívají k tomu, aby mašinerie vepřína správně šlapala. Tomu je třeba vzdorovat.

Pokud někdo očekává, že dostane přesný a jasný návod, co má zítra a pozítří udělat, chce toho moc. Hezký sen, který nabudily masové „předcovidové“ demonstrace, skončil. Nebyly k ničemu. Napřed by se měl každý rozhodnout, sám za sebe: co je pro mne ještě únosné přijmout, a co je třeba za všech okolností odmítnout. Bez toho nás žádné očkování nespasí.

Forum 24

publikováno: 16. 1. 2021

Datum publikace:
16. 1. 2021
Autor článku:
Bohumil Doležal

NEJNOVĚJŠÍ články


Večírky s Přítomností XIV.

Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 v pondělí 27. …

Unesená Poslanecká sněmovna

Existuje patrně v poslaneckých hlavách jakási pomýlená představa, že kvalitu či hloubku parlamentní demokracie lze měřit …

Irena Kalhousová přece jen něco zamlčuje

Velmi si jí vážím, to však neznamená, že bezezbytku. Snaží se být objektivní, avšak cosi …

Zlí duchové a trosky raket

V životě a díle českého antropologa Luďka Brože (*1975) hraje sibiřská Altaj velmi významnou roli. Toto odlehlé …

Jak odpovídat na studentský hněv

Hněv studentů kvůli izraelskému útoku na Gazu se zaměřil na jejich vlastní univerzity, jejichž odmítnutí …

Islamisté a populisté jsou blíženci

Možná to někomu přijde za vlasy přitažené. Soudím, že islamisté a populisté jsou blíženci. Přivedli …

Skryté pouště a propasti v duši vraha

Určitě jste si taky všimli, že nás obklíčily kriminální seriály a filmy. Třeba v týdnu na přelomu dubna …

ANO na vibu „populismu okamžiku“

Politika je skutečnou politikou jen tehdy, když vidí za horizont přítomnosti. Když se v dnešku stará …