Očkování nejspíš neuškodí, ale taky nás nespasí

Řekl bych, že očkovací euforie je přehnaná.

Nevěřím moc tomu, že by vakcína, vyvinutá a odzkoušená solidní firmou a schválená věrohodnou mezinárodní institucí, mohla být nebezpečná. A mám osobní zkušenost s řadou očkování, která jsem ve svém životě podstoupil. Nedovedu posoudit, zda a do jaké míry mi každé z nich pomohlo, ale jsem si jistý tím, že mi žádné z nich nikdy a ani trochu neublížilo. Proto ani s tímhle nemám žádný problém.

Taky si myslím, že očkování pomůže: ne že by snad v dohledné době výrazně oslabilo či dokonce vyhladilo pandemii. Ale to není důvod, proč je odmítat: jen důvod, proč do něj nevkládat falešné naděje.

Vadí mi však odporná ideologie dnešního establishmentu, jeho epidemiologické a hygienické legie a jeho žurnalistické klaky.

Hesla jsou: roušky, rozestupy, izolace – a ovšem i očkování. Je málo sporné, že tyto věci samy o sobě mohou nákazu brzdit. Zaráží mne jen dvojí. Namlouvají lidem (trošku přeháním, ale ne moc): když to všechno budete dodržovat, neumřete. A zrcadlově: pokud snad náhodou zrovna umíráte, je to jen proto, vy lajdáci, že jste naše přísná opatření nedodržovali. Když tohle vykládá lékař vážně nemocnému pacientovi, je mi líto, zasloužil by nakopat. Pokud to lidem vykládá politik, zaslouží si to dvojnásob. A hlavně aby ho už nikdo a za žádných okolností nevolil.

Z toho neplyne, že všechna opatření, která jsou nyní veřejnosti ukládána, je třeba šmahem odmítnout nebo že očkování by se mělo sabotovat. Musíme jen vždy znovu a pečlivě zvažovat, co a do jaké míry máme dodržovat. S ohledem na to, jak nás dodržování toho či onoho promění.

Jsou tu v podstatě dva projekty: každému člověku záleží na tom, aby si dodržováním těch nebo oněch opatření zachránil život. Ale neměl by volky nevolky přispívat k tomu, aby se přitom i jeho přičiněním měnila společnost, v níž žije, v jeden veliký vepřín, v němž budeme jako čuňata zažívat svou nesmrtelnost, ovšemže relativní, protože na konci pobytu ve vepříně je vždycky porážka. A nezapomínejme, pak je tu projekt manažerů vepřína, kteří, zase často volky nevolky, připívají k tomu, aby mašinerie vepřína správně šlapala. Tomu je třeba vzdorovat.

Pokud někdo očekává, že dostane přesný a jasný návod, co má zítra a pozítří udělat, chce toho moc. Hezký sen, který nabudily masové „předcovidové“ demonstrace, skončil. Nebyly k ničemu. Napřed by se měl každý rozhodnout, sám za sebe: co je pro mne ještě únosné přijmout, a co je třeba za všech okolností odmítnout. Bez toho nás žádné očkování nespasí.

Forum 24

publikováno: 16. 1. 2021

NEJNOVĚJŠÍ články


Všichni jsme zavřeni vládou v „pandemické nouzi“ do 2022

Nikdo si toho zvlášť moc nevšiml, ale Česká republika prožívá právě největší politickou krizi ve …

Krátké povídaní o „krásné“ normalizaci

Autoři tohoto textu se jednatřicet let od sametové revoluce snaží bránit ohýbání a zamlčování fakt o normalizaci, …

Literatura v sochařském zpracování Viktora Karlíka

Monografie „Literatura“ Viktora Karlíka shrnuje jeho sochařské práce inspirované většinou literaturou a současně přináší tři …

Pokusy, jak zlepšit svět. Bude líp? Jednoduše těžko.

Lidskost není něco daného a pořád se získává i ztrácí. B. Sláma předkládá různé pohledy, …

Dcera R. Slánského, „národní sirotek“, vypovídá

Čtenářům Přítomnosti přinášíme rozhovor prof. Igora Lukeše s paní Martou Slánskou, který jsme přislíbili před týdnem …

Jak asi vypadáme před svými předky? K památce Jana Sokola, Franze Jalicse a stavu postnímu.

„Žijem si jako prasata v žitě, a pořád se navzájem děsíme řečněním o krizi,“ opakoval Jan …

Uražená společnost – naparovali jsme se a teď se litujeme

Otázka, co dělá virus se společností, ve které žijeme, byla už od počátku špatně formulována. …

Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo

Všichni jsme pasažéry letadla. Jeho rychlost se zvyšuje. Křečovitě se držíme sedadel. Točí se nám …