Během sobotního korunovačního dopoledne jsem strávil jistý čas v hloučku umírněných a v mezích zákona protestujících britských republikánů na Trafalgarském náměstí. Mohu-li podat nějakou zprávu, měřeno hloubkou jejich rozhořčení či hořkosti, má to britská monarchie i dům Windsorů ještě pár generací, možná i století, jisté.
Sedmapadesátiletá Jane Smeethová z Londýna třímala v rukou transparent požadující konec monarchie pevně a se zřejmým odhodláním. O cestě k volené hlavě státu však měla představy stejně mlhavé jako londýnské počasí. „Referendum?“ ptám se zvědavě. „To by záleželo,“ odpoví a přešlápne rozpačitě z nohy na nohu. „Tony Blair jako prezident?“ „Ne, to ne,“ odvětí bez váhání. „Boris Johnson ,for president’?“ „To už vůbec ne,“ podívá se na m
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 22. 5. 2023
