Ta slova se mi pravidelně vrací. Jako memento, které nemá být přeslechnuto. „Smrt zpozorní naše životy,“ napsal před více než deseti lety Jan Balabán. A jeho slova rezonují i v podivném prázdnu po vražedné střelbě na Filosofické fakultě v Praze.
Střelba vraha zasáhla 14 nevinných lidí, mezi nimi i Jana Dlaska, znalce finské a švédské literatury, autora, který svými úvahami a recenzemi pravidelně zdobil i stránky tohoto časopisu.
Zpozornění našich životů po smrti, která se nás dotýká, míří k lidem, kteří odešli. Ptáme se, co všechno jsme jim nestihli a měli říct, v čem spočívala jejich lidská a autorská výjimečnost. O Janu Dlaskovi snad nikdo nikdy neřekl nic jiného než „milý vstřícný člověk“. Jako autor velmi kritický, ale vždy bez podbízivé emoce, s argumenty, které měly přesvědčit rozum čtenáře, jakkoliv přirozený cit čtenářský pro věci spravedlivého soudu – estetického, občanského, lidského – se vždy předpokládal. O to šlo v textech Jana Dlaska prakticky vždy: pomoci vlastním psaním k lepšímu náhledu na svět, jeho spravedlivému přijetí a snad i k nějaké reálné změně. Realista s nadějí do budoucna.
Přítomnost dává nyní k dispozici všechny texty Jana Dlaska, které pro časopis napsal. Je to poděkování za jeho energii, kterou do svého psaní vkládat, a za všechny ozvláštněné vhledy do světa, ve kterém už bohužel žijeme bez něho. K jeho myšlení se můžeme vracet…
Zpozornění života smrtí nemůže trvat věčně, smutek znemožňuje aktivní žití, ale toto zpozornění, které je vystoupením čiré existence, z mysli a těla už nikdy nezmizí. Stává se součástí všech, kdo si takové zpozornění pustí k sobě. Myslíme na Jana Dlaska i na všechny další násilně přerušené životy na FF UK. Dopřejme ještě chvíli čas koncentraci života, abychom mohli znovu naplno a s dobrým svědomím dál žít i za ty, kteří už nemohou být s námi.
publikováno: 24. 12. 2023
