Čím jsou intelektuálové demokracii nebezpeční?

Proč a jak jsou liberální intelektuálové demokracii nebezpeční a proč stoupá obliba populistů, vysvětluje politolog Pavel Barša v rozhovoru, který vedl s Ludgerem Hagedornem pro server Eurozine.

Jeho návod by mohl být i dobrou inspirací a korektivem různých intelektualismů a nešvarů např. pro organizátory demonstrací na Letné.

Pro čtenáře Přítomnosti jsme připravili resumé tohoto rozhovoru. Jeho původní anglickou verzi pod názvem Why liberal elites can be dangerous to democracy čtěte zde.

***

Liberální demokraté by se neměli nechat chytit do pasti, kdy sami sebe definují výlučně jako opak totalitního zřízení. Staví-li vládu nejschopnějších odborníků do protikladu k rovnostářskému kolektivu, občanskou společnost jako opak státu a svobodu jednotlivce jako opak sociální solidarity, výsledkem je, že máme sklon posuzovat hodnoty, které jsou „kolektivní“ a my k nim máme odpor, rázem jako „totalitní“.

Ačkoliv nás antitotalitní hnutí 20. století velmi inspirovalo, nesmíme vůči němu zůstávat nekritičtí. Na druhou stranu to byla právě obhajoba svobody a lidských práv, jež přinesla obrovské sociální nerovnosti a celkové oslabení demokracie – a to na úkor státu, to ona napomohla odstranění státní kontroly nad kapitalismem.

Také pojem „solidarita“ se za poslední desetiletí proměnil: ze sociální solidarity uvnitř národního státu se stala solidarita humanitární nebo občanská. Ta už ovšem nemá hranice, cílí na lidská práva a na rovné občanství. Tak vypadá současné „nové sociální hnutí“. Zatímco staré sociální hnutí stálo na odborech a na sociálně demokratických stranách, jež byly součástí politického systému, aby mohly vytvářet zákony, nové hnutí stojí na podpoře občanské společnosti, kterou hájí proti státu.

Pavel Barša upozorňuje, že občanská hnutí nejsou schopna zakládat svobodné a rovnostářské společnosti. To, že tato hnutí v 80. a 90. letech uspěla, bylo možné pouze v důsledku vakua, které vzniklo mezi zhroucením socialismu a zhroucením antikoloniálního nacionalismu. Kolektivistická utopie tak nahradila utopii individualistickou – ta ovšem stojí proti státu.

Proč vidíme v posledních letech takový úspěch populistů? Protože slibují návrat silného národního státu.

Lidem, kteří disponují ekonomickými a kulturními zdroji, globalizovaný svět vyhovuje více než těm, kteří k těmto zdrojům přístup nemají. Opustily je i jejich sociální strany, protože i z těch se staly strany liberální. A právě proto tyto lidi oslovují populisté, kteří slibují, že je před anonymní globální silou ochrání – obnovením silného národního státu.

Není proto už funkční vymezovat se proti populistům antitotalitní ideologií. Pokud chceme populismus položit na lopatky, musíme elimininovat mezeru mezi vítězi globalizace na straně jedné a těmi „poraženými“ na straně druhé. Nestavme jednotlivce proti kolektivu, ale zkusme je pochopit jako vzájemně podmíněné. Naším heslem by mělo být: není individuální svobody a občanské solidarity bez kolektivního přerozdělování a společenské solidarity.

publikováno: 24. 7. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Mafie a fašisti na Slovensku vedou

Slovenská republika byla založena na zlodějině? Ke vzniku samostatného státu vedly zájmy několika megazlodějů – oligarchů, kteří si rozkradli federální majetek a vládnou dodnes celé zemi skrze Fica i Pellegriniho. Slováci buďto …

O jedinečného člověka, ne o obecné principy se bojuje

…V dobách komunistické totality bylo na akademické půdě a na veřejnosti přípustné pouze marxisticko-leninské učení a jiné filozofické směry bylo možné pouze kritizovat jako nepřijatelné. Filozofové vykázaní z univerzit se scházeli a pokračovali ve své …

Po čem se pozná psychopat…

Psycho je horor, psychosomatika obor. Jestli nevíte, odkud se bere až fyzická ztrhanost člověka ze společnosti některých našich bližních ve vedoucích funkcích a jejich řečí, poslyšte slova psychosomatikova (DB): „Když ke …

Jak se peče nedorozumění

Nerozumíme si schválně? Doufám, že ne. Pokud si rozumět chceme a potřebujeme, nesmíme chtít vyhrát ve sporu nějakým podvodem. Taktika argumentace, věřím, že nezáměrná, v textu Pavla Mareše se stala obvyklou, …

Držte si klobouky, bude to fičet

Pětačtyřicetiletý pedofil souzený v Michiganu za přechovávání dětské pornografie se hájil tím, že se cítí jako osmiletá holčička. A když se tak cítí, má prý právo se tak chovat a být tak posuzován …

Město vidím veliké…

Nedávno jsme v Přítomnosti uveřejnili báseň Evy Dřízhalové o Praze, kterou navštívila po letech. Báseň naší zahraniční dopisovatelky v detailech nápadně připomíná báseň Jana Hanče. Pro srovnání uvádíme, jak viděl …

I na módní přehlídku došlo… (o staročeské pouti v Prackově)

Neděle 8. září 2019. Den, kdy Prackov opět zazářil v plné kráse. Členové Spolku přátel prackovské kapličky už od začátku roku připravovali a propagovali letošní 100. výročí založení kaple P. Marie. Vrtkavé …

Dějiny Ruska ve zkratce

Když Lenin zemřel, ukázalo se, že druhá osoba ve straně, soudruh Trocký, je zrádce. Soudruzi Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin soudruha Trockého svrhli, vyhnali z Ruska a pak zavraždili. Ale po několika letech …