Čím jsou intelektuálové demokracii nebezpeční?

Proč a jak jsou liberální intelektuálové demokracii nebezpeční a proč stoupá obliba populistů, vysvětluje politolog Pavel Barša v rozhovoru, který vedl s Ludgerem Hagedornem pro server Eurozine.

Jeho návod by mohl být i dobrou inspirací a korektivem různých intelektualismů a nešvarů např. pro organizátory demonstrací na Letné.

Pro čtenáře Přítomnosti jsme připravili resumé tohoto rozhovoru. Jeho původní anglickou verzi pod názvem Why liberal elites can be dangerous to democracy čtěte zde.

***

Liberální demokraté by se neměli nechat chytit do pasti, kdy sami sebe definují výlučně jako opak totalitního zřízení. Staví-li vládu nejschopnějších odborníků do protikladu k rovnostářskému kolektivu, občanskou společnost jako opak státu a svobodu jednotlivce jako opak sociální solidarity, výsledkem je, že máme sklon posuzovat hodnoty, které jsou „kolektivní“ a my k nim máme odpor, rázem jako „totalitní“.

Ačkoliv nás antitotalitní hnutí 20. století velmi inspirovalo, nesmíme vůči němu zůstávat nekritičtí. Na druhou stranu to byla právě obhajoba svobody a lidských práv, jež přinesla obrovské sociální nerovnosti a celkové oslabení demokracie – a to na úkor státu, to ona napomohla odstranění státní kontroly nad kapitalismem.

Také pojem „solidarita“ se za poslední desetiletí proměnil: ze sociální solidarity uvnitř národního státu se stala solidarita humanitární nebo občanská. Ta už ovšem nemá hranice, cílí na lidská práva a na rovné občanství. Tak vypadá současné „nové sociální hnutí“. Zatímco staré sociální hnutí stálo na odborech a na sociálně demokratických stranách, jež byly součástí politického systému, aby mohly vytvářet zákony, nové hnutí stojí na podpoře občanské společnosti, kterou hájí proti státu.

Pavel Barša upozorňuje, že občanská hnutí nejsou schopna zakládat svobodné a rovnostářské společnosti. To, že tato hnutí v 80. a 90. letech uspěla, bylo možné pouze v důsledku vakua, které vzniklo mezi zhroucením socialismu a zhroucením antikoloniálního nacionalismu. Kolektivistická utopie tak nahradila utopii individualistickou – ta ovšem stojí proti státu.

Proč vidíme v posledních letech takový úspěch populistů? Protože slibují návrat silného národního státu.

Lidem, kteří disponují ekonomickými a kulturními zdroji, globalizovaný svět vyhovuje více než těm, kteří k těmto zdrojům přístup nemají. Opustily je i jejich sociální strany, protože i z těch se staly strany liberální. A právě proto tyto lidi oslovují populisté, kteří slibují, že je před anonymní globální silou ochrání – obnovením silného národního státu.

Není proto už funkční vymezovat se proti populistům antitotalitní ideologií. Pokud chceme populismus položit na lopatky, musíme elimininovat mezeru mezi vítězi globalizace na straně jedné a těmi „poraženými“ na straně druhé. Nestavme jednotlivce proti kolektivu, ale zkusme je pochopit jako vzájemně podmíněné. Naším heslem by mělo být: není individuální svobody a občanské solidarity bez kolektivního přerozdělování a společenské solidarity.

publikováno: 24. 7. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …