Čím jsou intelektuálové demokracii nebezpeční?

Proč a jak jsou liberální intelektuálové demokracii nebezpeční a proč stoupá obliba populistů, vysvětluje politolog Pavel Barša v rozhovoru, který vedl s Ludgerem Hagedornem pro server Eurozine.

Jeho návod by mohl být i dobrou inspirací a korektivem různých intelektualismů a nešvarů např. pro organizátory demonstrací na Letné.

Pro čtenáře Přítomnosti jsme připravili resumé tohoto rozhovoru. Jeho původní anglickou verzi pod názvem Why liberal elites can be dangerous to democracy čtěte zde.

***

Liberální demokraté by se neměli nechat chytit do pasti, kdy sami sebe definují výlučně jako opak totalitního zřízení. Staví-li vládu nejschopnějších odborníků do protikladu k rovnostářskému kolektivu, občanskou společnost jako opak státu a svobodu jednotlivce jako opak sociální solidarity, výsledkem je, že máme sklon posuzovat hodnoty, které jsou „kolektivní“ a my k nim máme odpor, rázem jako „totalitní“.

Ačkoliv nás antitotalitní hnutí 20. století velmi inspirovalo, nesmíme vůči němu zůstávat nekritičtí. Na druhou stranu to byla právě obhajoba svobody a lidských práv, jež přinesla obrovské sociální nerovnosti a celkové oslabení demokracie – a to na úkor státu, to ona napomohla odstranění státní kontroly nad kapitalismem.

Také pojem „solidarita“ se za poslední desetiletí proměnil: ze sociální solidarity uvnitř národního státu se stala solidarita humanitární nebo občanská. Ta už ovšem nemá hranice, cílí na lidská práva a na rovné občanství. Tak vypadá současné „nové sociální hnutí“. Zatímco staré sociální hnutí stálo na odborech a na sociálně demokratických stranách, jež byly součástí politického systému, aby mohly vytvářet zákony, nové hnutí stojí na podpoře občanské společnosti, kterou hájí proti státu.

Pavel Barša upozorňuje, že občanská hnutí nejsou schopna zakládat svobodné a rovnostářské společnosti. To, že tato hnutí v 80. a 90. letech uspěla, bylo možné pouze v důsledku vakua, které vzniklo mezi zhroucením socialismu a zhroucením antikoloniálního nacionalismu. Kolektivistická utopie tak nahradila utopii individualistickou – ta ovšem stojí proti státu.

Proč vidíme v posledních letech takový úspěch populistů? Protože slibují návrat silného národního státu.

Lidem, kteří disponují ekonomickými a kulturními zdroji, globalizovaný svět vyhovuje více než těm, kteří k těmto zdrojům přístup nemají. Opustily je i jejich sociální strany, protože i z těch se staly strany liberální. A právě proto tyto lidi oslovují populisté, kteří slibují, že je před anonymní globální silou ochrání – obnovením silného národního státu.

Není proto už funkční vymezovat se proti populistům antitotalitní ideologií. Pokud chceme populismus položit na lopatky, musíme elimininovat mezeru mezi vítězi globalizace na straně jedné a těmi „poraženými“ na straně druhé. Nestavme jednotlivce proti kolektivu, ale zkusme je pochopit jako vzájemně podmíněné. Naším heslem by mělo být: není individuální svobody a občanské solidarity bez kolektivního přerozdělování a společenské solidarity.

publikováno: 24. 7. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Ráno na šichtu a ze šichty hned zase do korekce

Představujeme vám Miroslava Hampla (nar. 1932), laureáta na cenu Paměti národa 2019: Jako devatenáctiletý mladík nastoupil v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. V dole …

Co dělá slepici slepicí?

Se slepicemi jsme příbuznější, než bychom si bývali mysleli! A měkké „i“ je tu na místě, pánové…  „Pomineme-li peří. Když se my lidé srovnáváme s jinými živočichy, nejčastěji jako své blízké …

Střídání nenažranců s fanatiky pohání dějiny

Existují dva lidské typy ohrožující soužití: oportunista, v jiném jazykovém registru barbar, a fanatik. Pojí je pupeční šňůra: bezmezná nenažranost barbarů vyvolá moralizující vlnu, na níž surfují fanatici. Jakmile se fanatici …

Já si to teď možná vynahradím!

Andrej Babiš – O svém členství v KSČ řekl: „Prosím vás, v komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být …

Miloš Zeman a „rekondiční pobyt“ v ÚVN: lež a mlžení

Deníky upozorňují na to, že prezident našeho státu je nyní (opět) zadržován v ÚVN v Praze jako pacient. Proč? Prý se jedná o „rekondiční pobyt“. Jako lékař a občan této země upozorňuji …

Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …