Čemu se dá u člověka, bytosti tak měnlivé a nestálé, říkat charakter? Každý na sobě zakouší, jako by ho z jedné strany tahal čert a z druhé anděl. Každý si občas přijde trochu jako zvíře, trochu jako polobůh. Co jsme a nebo – jaký máme charakter? Možná poznáte, o čem je řeč, když dáte dohromady rozhovor s psychoterapeutem Martinem Konečným a zásadní kus knihy Romano Guardiniho Životní období[1]. Guardini se pokusil popsat jednotlivá období lidského života. Každému období přiřadil hodnoty a potřeby, které jsou nutné k vyzrání osobnosti. Neměl ambici postihnout „dějiny“ nebo „dobu“, pokusil se ukázat, že dějiny začínají a končí s jedinečným člověkem. Kulturní úroveň určité doby můžeme posuzovat podle počtu charakterů v té které době a podle