Opravdu je zvláštní, když člověk dosáhne relativně vysokého věku, jak z paměti začnou vystupovat některé vzpomínky, dokonce i z dětství. Které jsou potom konfrontovány se zážitky z následujícího dlouhého života a stanou se důležitými při jeho hodnocení.
Po tom, co musel otec se svou rodinou opustit v 39. roce Slovensko, protože odmítl stát se Slovákem, našel na Moravě byt blízko svého rodiště, na malé vísce blízko Tršic, známých svým výtečným chmelem. Navrátilců do historických českých zemí bylo tehdy mnoho, práce pro všechny nebyla, otec nejdřív vykopával v lese pařezy, když před tím byl na Slovensku civilním úředníkem jedné z republikových zbrojovek. Později, když se uvolnilo místo na Okresní správní komisi v Přerově, dostal místo tam a přestěhovali jsme se blíž k Přerovu.
P
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 14. 1. 2020
