Když Bedřich Smetana napsal nejčeštější operu, Prodanou nevěstu, vsazenou do maličkého kousku Čech, když stvořil nejosobnější symfonickou báseň Mou vlast, tehdy sáhl po nesmrtelnosti a stal se světovým. Kdo dnes sází na jakési globální umění, nepocházející odnikud, kdo nemá mateřštinu, túruje světovost, plete se. Jako by právě cesta k univerzálnímu porozumění vůbec nevedla přes abstrakci uměleckého jazyka – jako nějakého basic art, po vzoru basic English, ale právě opačně, věrností nejlokálnějšímu lokálu a dialektu místa. Podobně při studiu scénografických možností Prodané nevěsty přišel malíř Oldřich Smutný na to, jak harmonizovat celek a jeho sdělení. Odtud svým jedinečným způsobem vytvářel krásné dílo, které se stalo srozumitelným pro většinu světa. Zakořenil v tom kousku jižníc

publikováno: 2. 5. 2020