Tak jsem byl zase jednou v Praze a navíc na pivu, což je zvláštní vzhledem k tomu, že jsem pražský patriot a k tomu pravidelný konzument alkoholu s občasnými přesahy do pijana. Jenže od té doby, co vláda začala s tou koronohysterií a postupně zavřela univerzitu, kterou studuji, jazykový kurz a jógu, na které docházím, bazén, kam chodím plavat, všechny restaurace, kde konzumuji, a vlastně skoro všechno, už mě v Praze nic nedrželo. Chodit vystresovaně po městě s rouškou na obličeji zkrátka není můj šálek kávy. A tak jsem se koncem března sbalil a odjel na chalupu za fotrýskem, jenž tam pravidelně tráví všechna roční období kromě zimy.
K chalupě patří velká zahrada s mnoha ovocnými stromy a spoustou vercajku a forichtungu (někdo s malou rozlišovací schopností by pro to snad mohl použít slovo bordel či h
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 17. 5. 2020
