Věc, která mne v textech současného autora, pana Mnislava Zeleného Atapany irituje patrně nejvíc, jsou příliš časté generalizace. Věnoval jsem se osvěžujícím stránkám jeho náhledů na dnešní svět už několikrát. Vím, že není možné pokaždé zmiňovat každou odchylku, a tudíž jistá míra zobecnění je nezbytná, ale jsem přesvědčen, že existuje mez, za níž se generalizace stávají nepřípustnými a kazí celou úvahu, najmě její závěr.
Příklad: „Naopak naše bělošská civilizace si z pozice své technologické nadřazenosti stále
publikováno: 4. 7. 2020
Datum publikace:
4. 7. 2020
Autor článku:
Lubomír Martínek
NEJNOVĚJŠÍ články
Politika je skutečnou politikou jen tehdy, když vidí za horizont přítomnosti. Když se v dnešku stará …
Řečnické klopýtnutí britského náměstka ministra vnitra Chrise Philipa před televizními kamerami připomnělo pozorným divákům okřídlený …
Po vraždě mého přítele a kolegy Jana Dlaska jsem v Přítomnosti pročítal jeho články. Připomínal jsem si …
Nad „vězením dějin“ ve filmovém dokumentu Je to dost zvláštní film. Jeho dějištěm se stala …
Z návštěvy premiéra u amerického prezidenta je opět česká mediální událost roku, a to přestože její mezinárodní …
V každé zemi se občas dějí věci, které odhalují stav společnosti anebo alespoň její části. Takovou událostí …
Na obou stranách izraelsko-palestinského konfliktu dochází k porušování práva na svobodu projevu. Ať už se jedná …
Poslední březnovou středu byl hostem Večírku Přítomnosti v Eccentric Clubu redaktor České televize, moderátor Událostí a dalších …
