Připadá mi v poslední době čím dál tím víc, jako by mezi vzestupem pandemie a pokračujícím úpadkem naší polistopadové demokracie (zbývá z ní vůbec ještě něco?) byl jakýsi souzvuk. A jak by ne! Lidé mají strach z přírodní pohromy, a strach pak přitahuje nejrůznější cynické manipulátory. Mít strach z přírodních pohrom je přirozené. Zneužívat přirozené lidské slabosti k realizaci nízkých cílů je ovšem za všech okolností ohavné.
Mám dvě poznámky k tomu, co se odehrálo bezprostředně před listopadovou oslavou, která byla, stejně jako ta 28. října, virtuální: jinak teď vlastně oslavovat ani nejde. Psát o každodenních politických událostech je vlastně jen zoufalý pokus vnést do naší současné, veskrze virtuální reality aspoň trošku reality.
Tři muži na Primě
V ned
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 1. 12. 2020