Zaparkoval na konci Veverské Bítýšky. Jeho desetiletá dcera Lenka, plavovlasá holčička s copem, vzala malý batoh, ve kterém měli jídlo a termosku s čajem, podala mu ho a pomohla mu nasadit si ho na záda. Pak se vydali údolím Bílého potoka, nahoru proti proudu.

Byl slunný, avšak chladný podzimní den. Listnaté stromy už byly žlutě zbarvené; zdálo se, že i ony svítí. Všechno bylo projasněné a čiré, včetně vody v potoce.

Potom údolí jakoby ztmavlo – procházeli hájem tvořeným vzrostlými jehličnatými stromy. Lenička si všimla, že táta se občas dívá napravo. Po chvíli řekl: „To není možný, kde je ten dům?! Tady přece byly dva!“

Po cestě přijížděl na mopedu postarší muž v ošuntělém pracovním oblečení. Táta ho zastavil a zeptal se jej, jestli neví, co se stalo s tím druhým domem. Muž vypnul mo

publikováno: 11. 12. 2020