Různé státy mají zažitou různou míru toho, co je pro veřejné činitele přípustné. Kupříkladu veřejnost skandinávských států je na své politiky velice přísná. Je tam také nejnižší míra korupce. Ve státech jižní Evropy jsou benevolentnější a korupční skandály jsou zde častější. V Evropě jsou ke svým politikům všeobecně nejbenevolentnější občané postkomunistických zemí. Není tedy náhodou, že se Česká republika v Indexu vnímání korupce za rok 2020, který připravuje Transparency International, dělí s Ománem a Rwandou o 49. příčku, což znamená, že se za rok propadla o pět míst a průměr Evropské unie se nám již druhý rok vzdaluje. Žebříček Indexu vnímání korupce je stanovován na základě třinácti nezávislých indexů. Jeden z indexů hodnotí, jak je osobám ve veřejných funkcích bráněno