Ústava zůstává pro obyvatele této země abstraktním, nic neříkajícím, pojmem. Po 30 letech od pádu režimu řízeného stranou a vládou (v uvedeném pořadí) se jí čas od času „zaklínají“ v televizních debatách (které běžný smrtelník většinou nesleduje) jacísi vědátoři zvoucí se ústavními právníky. Lidé v podstatě nechápou, proč by měli řešit ústavněprávní kontext, který se zdá jen komplikováním řešení životních situací. Jakoby všichni studovali „vysokou školu života“[1], což je přeci nejvíc.
Škola života člověka něco naučí, o tom nemůže být sporu. A mnohé dobré – ne nadarmo se chodilo do světa na zkušenou. To dobré ale může škola života přinést, jen když je podložena výchovou a vzděláním. V historických poč
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 3. 6. 2021