Apokalypsa vlevo, apokalypsa vpravo

Felix E. Müller

Novinář (Neue Zürcher Zeitung)

Co mají společného klimatická mládež a Donald Trump? Vůbec nic, s jedinou výjimkou: všichni očekávají od budoucnosti jen to nejhorší.

 

Když se klimatičtí aktivisté přilepují k asfaltu, činí tak s odůvodněním, že svět je na konci sil. Neukazuje snad věda, že rostoucí horko, tání ledovců a šířící se sucha brzy učiní ze zeměkoule neobyvatelné místo? Globální oteplování se blíží „bodu zvratu“, který roztočí nezastavitelnou ekologickou spirálu. Výzkumníci v oblasti klimatu se dokonce domnívají, že dokáží určit rok, kdy tohoto okamžiku nastane. Je to blízko! A co potom? Konec světa a s ním i konec civilizace, jak ji známe.

Kdo si myslí, že nálada konce světa je fenoménem levicového zeleného tábora, mýlí se. Donald Trump ve svém inauguračním projevu v roce 2017 vykreslil chmurný obraz budoucnosti USA, když řekl, že země upadá, ztratila svou duši a hrozí jí, že ztratí svou sílu a velikost. Vliv jeho tehdejšího poradce Steva Bannona, který je obdivovatelem krajně pravicového francouzského publicisty Renauda Camuse, byl velmi citelný.

Ve své knize z roku 2010 Camus varoval před „velkou výměnou obyvatelstva“ a s využitím všech konspiračních teorií tvrdil, že elita globalistů, úředníků OSN, multikulturalistů, vrcholových manažerů a Židů podporuje přistěhovalectví z rozvojových zemí s cílem vytlačit bílé obyvatele Evropy a zlikvidovat tak kulturu Západu. Pravicoví populisté se tohoto scénáře soudného dne vděčně chopili, protože součástí jejich obchodního modelu je malovat budoucnost v chmurných barvách a také vyvolávat představy o zániku světa, jak ho známe.

(…)

Knihy, filmy, televizní seriály a videohry dnes hrají všemi odstíny ponurosti. Seriály jako „Hunger Games“ nebo „Příběh služebnice“, natočený podle stejnojmenného románu Margaret Atwoodové, ukazující temný, rozvrácený, totalitní svět, zaznamenaly mezinárodní úspěch. V literatuře se „clifi“ – klimatická fikce – etablovala jako zvláštní kategorie románů, líčící nadcházející ekologickou katastrofu a konec klimatického světa ve všech možných variantách. Filmy jako „K zemi hleď!“, v němž se ukazuje, že úzkoprsí politici nejsou schopni přijmout opatření proti blížící se srážce meteoritu se Zemí, byly kritikou zatracovány, přesto si našly miliony diváků.

V USA není žádná knižní kategorie tak na vzestupu, jako ta pro „mladé dospělé“ (young adult), tedy pro věkovou skupinu mezi 12 a 18 lety. Hromadí se tu dystopické příběhy o epidemiích, suchu, diktátorech, o hrůzách technologických sledovacích režimů, což samozřejmě vzbuzuje velký zájem mladých čtenářů. A kdo si myslí, že jde o typickou americkou nadsázku, ať si přečte víkendový Weltwoche, tento časopis pro „staré dospělé“, v němž se denně vyvolává zánik Švýcarska, Evropy, Ameriky, EU, Ukrajiny, a to vždy s dechberoucím podtextem, že konec je blízko.

(…)

Apokalypsa je pojem s náboženskými konotacemi. Je spojen s vyprávěním o konci světa, o posledním soudu, o zlomu v čase a úsvitu nového světa, Božího království, které přináší spásu všem spravedlivým, ale věčné zatracení bezbožným. Díky Zjevení Janovu (Apokalypse) v Novém zákoně je toto vyprávění v křesťanství obzvlášť výrazné.

To, co bylo za posledních 2000 let milionkrát opakováno a vzýváno v kázáních, buditelských knihách, středověkých nástěnných malbách a klášterních pobožnostech, nemůže být jednoduše ztraceno během dvou generací. Naše doba není o nic méně náboženská než ty předchozí, i když si to všichni myslíme. Náboženství potřebuje jen jiné formy vyjádření než v minulosti. To prozrazuje rozprava o konci světa v dnešní politice, dnešní apokalypticky zabarvená kulturní tvorba.

(…)

Tento pronikavý diskurz o konci času nábožensky nabíjí i politiku. Ta tu již není od toho, aby řešila věcné problémy. Spíše tvoří veřejný soud, který projednává morální otázky: Jaký je správný postoj a kdo patří k vykoupeným? Rasismus, uprchlická politika, klima: vždy se jedná o otázku dobra a zla, tj. v konečném důsledku o to, kdo patří k vyvoleným a kdo skončí v zatracení.

Pokud se v naší době současná politika stále více vede jako spor mezi konkurenčními modely konce světa, poškozuje to konverzaci mezi těmi, kdo spolu nesouhlasí. Ti, kteří jsou naplněni apokalyptickými obavami, už nemají čas na dlouhé debaty. Lepí se na dálnice a požadují: 1,5 miliardy na rekonstrukce budov, a to okamžitě! Pravý věřící nesnáší kompromisy; tak tomu bylo již ve starokřesťanském věku a je tomu tak i v dnešní kryptokřesťanské době. Tato proměna politiky je zvláště výrazná v USA, což je jeden z důvodů, proč se politika stále více ukazuje jako neschopná skutečně řešit existující problémy.


Felix E. Müller, novinář, své úvahy na téma rozvedl v knize: „Abschied von der Zukunft. Die Endzeitstimmung der jungen Generation und was sie bedeutet“ (Loučení s budoucností. Apokalyptické naladění mladé generace a co znamená).


Překlad a redakce textu redakce.

publikováno: 21. 11. 2022

Datum publikace:
21. 11. 2022
Autor článku:
Felix E. Müller

NEJNOVĚJŠÍ články


D-day 2024

80. výročí vylodění spojenců na plážích v Normandii si Evropa připomíná ve zvláštní době. Zatímco poslední …

Umíme ještě vyhrát válku?

Za posledních 50 let se Spojené státy zdokonalily v prohrávání válek. Co udělat, aby se to …

Bez levice má demokracie na mále

Nástup populismu se jeví jako nová a současně hrozivá skutečnost. Jeho sílu umocňuje fakt, že se …

Svět vzhůru nohama

Smí být představitel demokraticky zvolené vlády stíhán za zločiny proti lidskosti? Může být stát, který …

Amerika v problémech

Je to už rok, co jsem navštívil Ameriku, a jako rodilý Newyorčan jsem byl při své …

Ztráty Západu v informační válce s Ruskem

Západ prohrává informační válku s Ruskem i Čínou, kterým se daří přesvědčit ostatní svět, že historická pravda …

Máme státu pouštět žilou?

Před časem mě místopředseda parlamentu a ekonomický expert ODS Jan Skopeček poučil, chci-li se soustředit na …

O cestě k dorozumění, o naději a kráse obyčejného dne

Terapie od starých pánů nezklame Není se co divit, když v současném světě neklidu, napětí a špatných …