Demokracie a volby – druhý panel konference o době nedůvěry

Ivan Štern

Redaktor

Slabinu české demokracie moderátor Martin Jan Stránský, vydavatel Přítomnosti, spatřuje v koaličních vládách. Nejslabší koaliční partner má možnost vládu tlačit ke zdi, aniž by nesl zodpovědnost za jím praktikovanou politiku. V případě úspěchu se hlásí k autorství všichni. V případě neúspěchu „viníka“ hledají mimo sebe. Nejsou toto všechno příčiny frustrace, pocitu marnosti, s nimiž veřejnost patří na politiku? Tak se moderátor obrací na publicisty Lukáše Jelínka z časopisu Listy, Petra Kamberského z Lidových novin a Petra Bíska, dlouholetého vydavatele Amerických listů.

 

V koalici vítěz nebere vše

Kamberský zastává názor, že v posledních desetiletích jsme svědky dvou druhů koaličních vlád:

„V devadesátých letech jsme zažili zadržovací koaliční vlády. ODS nedovolila lidovcům, aby si prosadili své priority, a lidovci pro změnu bránili prosazení priorit ODS. Všichni aktéři byli permanentně frustrovaní. Nezmohli se na nic.“

Z toho se poprvé poučila vláda Mirka Topolánka. „Byla absurdně liberálně konzervativní.“ Za koaličního partnera si přibrala zelené Martina Bursíka a vládla stylem: „My vám dovolíme vaše. To znamená sluneční energii, dotace na pelety a tak dál, a vy dovolíte naše, to znamená rovnou daň.“

Kamberský považuje Topolánkův způsob koaliční vlády za průkopnický. Zatím žádná z následujících vlád, a všechny byly vládami koaličními, jej neopustila a drží se ho i současná vlády Patra Fialy. „Máme skoro rok vlády a ona minimálně funguje soudržně. Míra rozhádanosti a stranických třenic je takřka neviditelná.“ Podle mluvčího překonává zatím všechna dosavadní očekávání. Zejména ta přeplněná skepsí.

 

Nevoliči a volby

Do Kamberského postoje, v zásadě optimistického skepsi vnesl Lukáš Jelínek. Nezpochybnil jeho přesvědčení, že se případné vnitřní třenice uvnitř Fialovy vlády navenek neprojevují. Vláda opravdu působí velice soudržně. Jednotliví koaliční lídři si vzájemně rozumějí.

„Jiná věc je, zda jim rozumějí jejich voliči nebo nevoliči. Mám na mysli voliče někoho jiného, ale i velkou početnou skupinu lidí, kteří k volbám nechodí a kteří dokáží v politice vyvolat velkou změnu, když se přece jen k volbám vydají.“

Jako příklad uvedl „nevoliče“, které v druhém kole druhých prezidentských voleb dokázal k urnám přivést Miloš Zeman. Díky nim obhájil své prezidentství.

Poněkud kritický vztah k demokratickým volbám Jelínek vyjádřil citací G. B. Shawa. Údajně kdysi prohlásil, že „demokracie vyměnila jmenování několika úplatných volbou mnoha neschopných“. Shawův po výtce kontroverzní a zjednodušující výrok citoval proto, aby podtrhl skutečnost, že podobný postoj bezděčně přetrvává ve veřejnosti. Stal se výrazem její nedůvěry k demokratickým politickým elitám. Nejen to.

Příčinou zmíněné nedůvěry je i sílící přesvědčení veřejnosti, že je politiky zrazována:

„Nemyslím tím přeběhnutí politika z jednoho tábora do druhého, ale spíš situaci, kdy se uzavře nějaká povolební koalice, která je obsahově voličům zcela nesrozumitelná.“

Jako příklad uvedl „velkou koalici“, kdy do vlády společně vstupují dva tradiční političtí rivalové, anebo to může být koalice „široká, napříč politickým spektrem“.

Publicista Petr Bísek, který dlouhá desetiletí strávil ve Spojených státech amerických, uvedl, že demokracii jako takovou zpochybnit nelze. Jde o systém, který se za staletí jako jeden z mála opravdu osvědčil. „Jsme na ni zvyklí, nebudeme ji měnit, ani násilně, ani dobrovolně…“

 

Levo-pravé členění se vytrácí

Lze vůbec po přečtení programu kterékoli politické strany, ptá se moderátor, rozlišit „která je liberální a která konzervativní?“

Petr Kamberský nabídl jednoduché vysvětlení. Skutečnost, že se v posledních letech rodí politické strany jak na běžícím pásu, a to nejen u nás, ale i ve Francii nebo v Itálii, a navíc vzápětí dosahují volebních úspěchů, o krizi politických stran svědčí.

Není tak trochu na vině poměrný volební systém? Umožňuje přece, aby strana dosáhla nějakých pět procent, a už z parlamentních lavic může výrazně ovlivňovat politiku.

Lukáš Jelínek problém ve volebním systému nevidí tolik, jako jej vidí opět v samotných politických stranách. V jejich politické neprofesionalitě a neschopnosti:

„Když si nedovedou vychovat vlastní experty, tak by se měly, ale ony tak nečiní, obracet na experty z vnějšku.“

Uvedl právě měsíce projednávaný vládní návrh na zdanění mimořádných zisků, vyvolaných energetickou krizí (mezitím parlamentem schválený). Šel do prvního čtení na poslední chvíli, aby jej vzápětí napadli sami vládní legislativci pro riziko dvojího zdanění.

„To je prostě ukázka toho, jak se politici nedokážou orientovat ani v prostředí vlastních poradních orgánů.“

Kamberský dodal, že se i demokracie posouvá. Dnes vypadá jinak, než vypadala před třiceti lety. Očekává, že dál budou vznikat nové politické strany jako reakce na krizi klasických „levo-pravých“ stran.

 

Optimismus na závěr

Panel panelisté v závěru ukončili optimisticky. Za všechny to řekl Petr Bísek. Připomněl, že se domů vrátil před osmi lety z padesátiletého pobytu ve Spojených státech. Je „rád, že je zpátky doma, je tu pěkně, je tu dobře, a my si to pohlídáme!“


Podívejte se na zkrácený záznam z konference Doba nedůvěry konané v Topičově salónu 9. listopadu 2022.


Předešlý panel:

Stát a instituce – první panel konference o době nedůvěry

publikováno: 28. 11. 2022

Datum publikace:
28. 11. 2022
Autor článku:
Ivan Štern

2 comments on “Demokracie a volby – druhý panel konference o době nedůvěry

Comments are closed.

NEJNOVĚJŠÍ články


Umlčení Palestinci v Gaze a Izraeli

Na obou stranách izraelsko-palestinského konfliktu dochází k porušování práva na svobodu projevu. Ať už se jedná …

Martin Řezníček: Nejsme v televizi od toho, abychom lidi kádrovali

Poslední březnovou středu byl hostem Večírku Přítomnosti v Eccentric Clubu redaktor České televize, moderátor Událostí a dalších …

Prodané české penze

Ze svého bytu v londýnské čtvrti Westminster sleduje František Nepil (76) současnou debatu o druhém pilíři penzijního …

Večírky s Přítomností XIII.

Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 ve středu 24. …

Gaza je jen epizoda

Od bezprecedentního teroristického útoku Hamásu na Izrael uplynulo půl roku, stejně dlouho trvá izraelská odveta …

Jak dál v Gaze?

Zdá se, že v Demokratické straně panuje široká shoda ohledně války v Gaze, která se opírá o dva …

Stojí za to, ho stále slyšet

Co lze ještě přidat k portrétu Václava Havla? Čím přispět k záplavě informací, textů oslavných i analytických, k osobním …

Pastýř kontra Manažer – slovenský střet o modernitu

Česká společnost sleduje prezidentské volby na Slovensku skoro jako ty vlastní. Slovensko už dlouho hraje …