Soudce Robert Fremr se nakonec zřejmě nestane ústavním soudcem. Tlak historiků a širší veřejnosti, kterým se nelíbí působení soudce za komunistického režimu, donutí Fremra i prezidenta Petra Pavla ustoupit. Nejde o falešný moralismus, když Fremr celých třicet let soudí v novém systému, stal se místopředsedou vrchního soudu, a dokonce reprezentuje Česko v mezinárodních soudních tribunálech? Robert Fremr je evidentně velmi pracovitý a schopný člověk. Právní profesionál každým coulem. V tom je paradoxně nakonec ten nevětší problém: soudce Fremr a jeho obhájci ve veřejnosti ctí výhradně profesionalitu, tedy profesní způsobilost, z níž jsou vyloučeny morální vlastnosti jako něco, co dokonce profesionalitu ohrožuje. Ostatně sama obhajoba Fremra – ať už ji vyslovuje sám soudce, nový předseda Ústavního soudu, nebo někteří komentátoři –