Vysoké školství je hlavním cílem neliberálního uchvácení státu. Útok na vědeckou svobodu je někdy formulován v žargonu neoliberalismu, jindy se používá jazyk nacionalismu a náboženství. A stále častěji se objevují hrozby skutečného násilí vůči akademickým pracovníkům. Co můžete dělat, když si myslíte, že se nedá dělat nic? Tato otázka, která zazněla na nedávné konferenci pořádané odborníky na genderová studia na Kolumbijské univerzitě, vyjadřovala pocit, který je dnes známý většině akademiků: pocit bezmoci uprostřed globální transformace vysokého školství. Úspěšné univerzitní obory jsou zavírány dobře placenými administrátory, akreditované programy genderových studií jsou bez vysvětlení rušeny a v jednom případě byla nejúspěšnější vysokoškolská instituce v zemi (CEU v Maďarsku) nucena odejít do exilu. Pokud by to všechno nestačilo, je tu další znepokojivý vývoj,