Pro povýtce pragmaticky smýšlející většinovou českou společnost je říjnový masakr civilistů na izraelské straně společné hranice s jedním z palestinských autonomních území a pokračující vojenská odveta izraelské armády proti Hamásu, na kterou doplácejí i civilisté, konfliktem v příliš vzdálené zemi, o které toho nemusí příliš vědět. A také se jich netýká – pokud se širší konflikt na Blízkém východě nepromítne do cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Nebo z map a nabídek cestovních kanceláří nezmizí některé oblíbené a levné turistické destinace při pobřeží Rudého moře. Česká veřejná debata i výroky politiků k erupci násilí, pro které lidská mysl hledá stěží pojmenování, jsou tak ve srovnání se zahraničím přehledné a jasné. Nebo také rozdělující. Humanitu humanismu nepovažují za nedělitelné. Nehledají společný