Věc, která mne v textech současného autora, pana Mnislava Zeleného Atapany irituje patrně nejvíc, jsou příliš časté generalizace. Věnoval jsem se osvěžujícím stránkám jeho náhledů na dnešní svět už několikrát. Vím, že není možné pokaždé zmiňovat každou odchylku, a tudíž jistá míra zobecnění je nezbytná, ale jsem přesvědčen, že existuje mez, za níž se generalizace stávají nepřípustnými a kazí celou úvahu, najmě její závěr.
Příklad: „Naopak naše bělošská civilizace si z pozice své technologické nadřazenosti stále
publikováno: 4. 7. 2020
Datum publikace:
4. 7. 2020
Autor článku:
Lubomír Martínek
NEJNOVĚJŠÍ články
Pokus o zavraždění slovenského premiéra Roberta Fica vyvolal zvláštní efekt: místo ztišení a sebereflexivního stažení do sebe, …
Poslední dubnovou středu byla hostem Večírku Přítomnosti v Eccentric Clubu pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. …
Šikana na pracovišti. Kdo má to štěstí, že se s ní během svého života nikdy nesetkal? …
Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 v pondělí 27. …
Existuje patrně v poslaneckých hlavách jakási pomýlená představa, že kvalitu či hloubku parlamentní demokracie lze měřit …
Velmi si jí vážím, to však neznamená, že bezezbytku. Snaží se být objektivní, avšak cosi …
V životě a díle českého antropologa Luďka Brože (*1975) hraje sibiřská Altaj velmi významnou roli. Toto odlehlé …
Hněv studentů kvůli izraelskému útoku na Gazu se zaměřil na jejich vlastní univerzity, jejichž odmítnutí …
