V masérském salonu v Phnom Penhu se o přestávkách debatuje o všem možném. Často o těch bílých cizincích, v Kambodže jim říkají „barangové“. Masérky zhusta přišly za prací z dalekých malých vesnic a o životě v hlavním městě toho moc neví. S turisty z Evropy se však dostávají do styku denně. Mnozí zákazníci se s nimi snaží poklábosit. Dvě si tak dokonce pořídily „som laň“ – přítele. Vypadá to však, že ani ony stále nějak nemohou pochopit, jak to přijde, že se ta prazvláštní stvoření skoro nikdy neusmívají. Když se jich ostatní masérky vyptávají, neumí to vysvětlit. Ani dívenka jm
publikováno: 6. 7. 2020
Datum publikace:
6. 7. 2020
Autor článku:
Petr Vladislav Šulc
NEJNOVĚJŠÍ články
Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 v pondělí 27. …
Existuje patrně v poslaneckých hlavách jakási pomýlená představa, že kvalitu či hloubku parlamentní demokracie lze měřit …
Velmi si jí vážím, to však neznamená, že bezezbytku. Snaží se být objektivní, avšak cosi …
V životě a díle českého antropologa Luďka Brože (*1975) hraje sibiřská Altaj velmi významnou roli. Toto odlehlé …
Hněv studentů kvůli izraelskému útoku na Gazu se zaměřil na jejich vlastní univerzity, jejichž odmítnutí …
Možná to někomu přijde za vlasy přitažené. Soudím, že islamisté a populisté jsou blíženci. Přivedli …
Určitě jste si taky všimli, že nás obklíčily kriminální seriály a filmy. Třeba v týdnu na přelomu dubna …
Politika je skutečnou politikou jen tehdy, když vidí za horizont přítomnosti. Když se v dnešku stará …
