Reakce na text M. Klenky

Autor výše uvedené polemiky[1] s mým textem[2], který byl v Přítomnosti publikován v polovině dubna letošního roku, si vystačí sám a zvažoval jsem, zda mám na něj reagovat. Učiním tak velmi stručně, a to jen proto, že jsem k tomu byl vyzván některými svými čtenáři, jejichž názoru si vážím.

Laskavému čtenáři doporučuji si nejprve oba texty v klidu přečíst a udělat si nezaujatý úsudek. Autora reakce na můj text popudilo zejména to, že odmítám akceptovat absolutní svobodu projevu. V reálné praxi není svoboda slova v žádném státě absolutní, a běžně podléhá omezením, například v případě projevu nenávisti či vyhrožování. To není v rozporu s tím, že je svoboda projevu zakotvena jako lidské právo v Článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv. Svoboda projevu v sobě nese i svobodu informace, názory a myšlenky přijímat, vyhledávat a rozšiřovat jakýmkoliv způsobem a všemi prostředky. Ovšem i zde platí v demokraciích a právních státech jedno podstatné ale, pokud těmito projevy svobodné vůle nejsou napadána, omezována či utlačována práva jiných, a pokud jde o již zmiňované projevy nenávisti a vyhrožování, z různých důvodů (náboženských, etnických, rasových, politických…). I náš trestní zákoník omezuje svobodu projevu např. při šíření poplašné zprávy, při projevech sympatií k hnutím směřujícím k potlačování práv a svobod člověka, při pomluvě, při popírání, schvalování a ospravedlňovaní genocidy, při hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení atd.

Kdyby byla absolutní svoboda slova, pak bychom museli přijmout model zcela otevřené dvacetiminutové diskuse o holocaustu, v níž by měl desetiminutový prostor nacista a desetiminutový prostor Žid. Já osobně se domnívám, že děláme velkou chybu v téměř bezbřehé toleranci vůči vyznavačům komunistické ideologie, kteří jsou v naší nastavené přepjaté korektnosti rovným článkem všech veřejných debat, přestože máme Zákon 198/1993 Sb. O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Tento všeobecně tolerovaný postoj přispěl k mravní relativizaci společnosti zásadním devastujícím způsobem, který uráží oběti komunistické zvůle.

Autor reakce na můj text se domnívá, že jsem se dotkl váženého Kevina „Steve“ Bannona. Hodnocení jeho osoby je pochopitelně projevem svobodné vůle každého z nás. Pan Bannon je spjat se značkou Breitbart News, kterou finančně podporoval Robert Mercer. Stejná dvojice stála u zrodu společnosti Cambridge Analytica. Tato společnost musela svou činnost ukončit v roce 2018 po skandálu kolem nakládání s údaji uživatelů Facebooku. V souvislosti s touto firmou se hovoří o ovlivňováním voličů dezinformačními kampaněmi a o manipulaci voleb. Týká se to nejen brexitu. Breitbart News je otevřený zpravodajský portál, který dává prostor misogynním, rasistickým, xenofobním a antisemitským tématům. Bylo zde publikováno mnoho prokazatelných lží, teorií spiknutí a úmyslně zavádějících příběhů[3]. A co se týče role Ruska při podpoře nacionalistických, populistických a extremistických formací v mnoha zemích na západ od Ruska, pak všem znovu doporučuji četbu knihy Luke Hardinga „Tajná dohoda“.

Ani se nedivím, že se k panu Bannonovi otevřeně hlásí Klausové, Miloš Zeman, Okamura a jim podobní. Nejde o zákaz svobody projevu tomu či onomu, já jsem pouze napsal svůj osobní (fakty podložený) postoj. To je vše. Já svět neřídím, jen jej občas glosuji, to je ta svoboda projevu v praxi.

Necítím se býti žádným vítačem či eurohujerem. Snažím se tvořit si názor na základě důkladně ověřených faktů, a zcela chápu to, že se to někomu nemusí líbit, že to někoho může dokonce popuzovat či hněvat. To je také ta svoboda projevu. Nikdy bych však názor svého oponenta nenazval stupidním, byť bych s ním vášnivě nesouhlasil.


[1] http://www.pritomnost.cz/2019/05/07/misto-hratek-se-svobodou-slova-je-treba-podivat-se-pravde-do-oci/

[2] http://www.pritomnost.cz/2019/04/15/ztracime-identitu-nebo-rozum-hnev-strach-a-hlavni-otazka-eurovoleb/

[3]  Více v textu: http://www.pritomnost.cz/2019/04/01/at-nikdo-uz-neveri-nicemu-aneb-komu-je-vhod-nase-krize/

publikováno: 9. 5. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K čemu užít svobody

Mladí by si měli svoji revoltu vybojovat sami. Těším se, až se do toho pustí. Jen ať otřesou tím, co tu prožíváme. Ovšem klimatická výprava s Grétou, to není ono, tudy …

„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …

K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …

Lůzu volí zase jenom lůza

čím dál tím víc mě bolí jak paměť krátkou máme cítím stesk vojáka v poli já nezapomínám jak tu ostnatými dráty bolševická lůza omotala dráty a vysála víru z nás …

Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …