Rád i nerad dodnes vzpomínám na bouřlivé diskuze, které se vedly v letech 1968 a 1969 v přeplněné aule mé almy mater, brněnské filosofické fakulty. Vystupovali tam naši učitelé (byť jen někteří), politici, spisovatelé a samozřejmě též studenti. Byla tam atmosféra stísněná i hektická a povznesená. Ta ovšem trvala jen do prvního výročí okupace, kdy jsme na protest fakultu obsadili, a z náklaďáků pak vyskákali milicionáři, vyhnali nás a nám „sklaplo“. Sklaplo ovšem celému národu, vyvedenému z míry kromě mnoha jiných věcí tím, že to už nezasahovali nenávidění „Rusáci“, ale naši. A jako smog se vplížila nepovznesená atmosféra deprese, na kterou plynule navázala „normální“ atmosféra normalizace. To jsem už jen pozoroval, jak mnozí nadš

publikováno: 24. 1. 2018