K výročí Františka Vláčila bych chtěl připomenout, že jeho předsevzetí „nesnesl jsem sebemenší klam, filmařskou iluzi, jindy a jinde zcela běžnou“ platí i o dnešních ubohostech a nejen ve filmu. (DB)

Za tu strašnou spoustu měsíců, ale co říkám, let, mám pocit, že se pro mne film o Marketě Lazarové stal jakýmsi svébytným zaměstnáním. Mám pocit úlevy, že práce na něm skončila. Dříve, před Marketou – vidíte, dělím život na „před“ a „po“ – jsem točil filmy s radostí, Marketa byla pro mne očistcem. Zmáháte věci, které jdou těžce, nepoddávají se. Měl jsem před sebou milovaného Vančuru, dokonalý literární tvar. Báseň v próze, ano, je to báseň v próze, umím ji skoro celou zpaměti, a z

publikováno: 19. 2. 2019