Vůči Tchaj-wanu se západní demokratické státy včetně USA nejpozději od počátku sedmdesátých let minulého století chovají dosti problematicky.
Začalo to docela nevinně. Spojené státy se v éře Nixon–Kissinger rozhodly odpovědět na drzou a agresivní politiku SSSR pokusem o sblížení s komunistickou Čínou. Bylo to rozhodnutí zcela racionální a posléze velmi přispělo ke krachu bolševického Ruska.
Jedním z kroků na mezinárodním poli byla rezoluce VS OSN č. 2758 z 25. 10. 1971, která Čínské republice (t.č. na Tchaj-wanu) odebrala status legitimního zástupce Číny v OSN a jako jediného zástupce Číny uznala komunistickou ČLR. Bylo realistické na to přistoupit, protože tomu tak už dávno fakticky bylo a bylo zjevné, že se to nezmění. Západ se ovšem ani trochu nepostaral, aby zajistil jakoukoli legitimitu Tchaj-wanu,
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 1. 3. 2020