Vzpomínám si na příhodu, či spíše jejich sled, z doby svého dospívání a raného mládí. Tehdy jsem velmi pozorně četl Rudé právo a málokdy vynechal večerní zprávy. Když se mě mí nejbližší přátelé ptali, proč se tou, eufemisticky řečeno, špínou zabývám, tak jsem jim odpovídal: „Je vždycky dobré vědět, co píše nepřítel.“ Stačil pak takřka stoprocentně úspěšný trik, a to u jednotlivých zahraničních zpráv přehodit znaménka plus a mínus, a dostali jste tím přibližný obraz o dění ve světě. A jak byl jeden od komunistů zvyklý, že se mohou dopustit jakékoliv prasárny, tak už jsem se u toho i postupně přestal rozčilovat. Kdo mě ovšem naprosto vyváděl z míry, nebyli komunisté samotní, ale jejich užiteční idioti na Západě. Co si