Zemřel v září 1941, v posledních létech sám sebe viděl takhle:

Jseš oškliveček, opravdu ničeho nehodný, věčně uhrovitá, mastná a nezdravá tvář, oškubaná hlava počínající plešatět, a jen ty oči, za ně bych ještě něco dal.

Ztratil jsi všecku zajímavost, všecku sílu, jseš sláb i slaboch.

Tím, že jsi izolován, strhával jsi všechny kolem sebe do své izolace, byť ne příliš.

Píšeš verše – ale to dnes po vnější stránce znamená tak málo.

Neumíš hovořit, stydíš se citových afektů, špatně chválíš, nejseš nikde doma, jseš jednotvárný milenec a (to za druhé) máš ošklivý byt, málo peněz, nuzně se šatíš, nuzně vystupuješ.

Uvědomuješ si to, mluví to proti tobě.

*

Minul čas, kdy jsem mohl pomýšlet na dobrovolnou smrt, ten čas minul,

publikováno: 12. 9. 2020