Prohrávající společnost

Tomáš Konečný

Tomáš Konečný

Kurátor sbírek v Národním technickém muzeu.

Poslední srpnové týdny jsem dohledával určité starší statistiky týkající se proměn americké politiky, což se vhodně střetlo s internetovými diskuzemi českých politických mistrů, kteří mají o dění v dnešních Spojených státech dávno jasno.

A vlastně mne jímá jedna obava: jestliže už je levicový postup institucemi směrem k jejich ovládnutí a transformaci tak daleko, že politika je nutně politikou nikoli pragmatického nalézání zájmů, ale kulturního střetu a identit (což minimálně na západní levici je už mainstream, ve Spojených státech amerických počínající i na pravici), tak skutečný děs přijde, až se ta tvrdá identitární politika prosadí v pravé části spektra.

Nejenom proto, že jediné silně definované identity v pravém spektru jsou nacionalistické a bělošské – kéž by alespoň „klasicky“ nábožensky fundamentalistické, chce se skoro zvolat, neboť s tím i na Západě máme své zkušenosti. Daleko zásadnější hrozba politické diskuzi a v konečném důsledku možná i demokratickému procesu nastane, až z politiky zbude jen boj dvou vyhraněných proudů o jakékoli mety. Od Aristotela platí, že politika je o hledání konsenzu a společného zájmu mezi politickou obcí. Ony dvě roviny pak mají různorodá provedení v podobě ústav a státních zřízení. Carl Schmitt tuto tezi v 50. letech minulého století rozšířil, když politiku definoval jako boj. V binární opozici „my“ versus „oni“ ale pořád mělo jít o prosazení většinového zájmu, na němž se za jistého procesu (ať už demokratického, či ne) lidé shodnou. Mám obavu, že aristotelské pojetí dnes mizí – a z politiky zůstává už jen ten boj. Nadto vedený nikoli společným zájmem, ale prosazením konkrétní identitární politiky.

A co si budeme povídat, pak můžeme třeba veřejné školství rovnou zabalit. K čemu vytvářet společný základ vzdělání a chápání vnějšího světa, pokud rezignujeme na politickou soudržnost společnosti. Skutečnost, že už dneska není kvalita veřejného vzdělávání v řadě západních společností žádná sláva, to radikálům z oběma stran jen usnadňuje.

Jako tradiční negativista se obávám, že několik následujících let tu už vlastně můžeme jen oddalovat nevyhnutelné a doufat v zázrak ztělesněný řešením a omezením stávající společenské polarizace. Existuje však ještě dostatečně silné „my“, pod nímž se určité společnosti – ať už americká, česká, či třeba francouzská – dokáží spojit?

publikováno: 22. 9. 2020

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Havel na výsluní, nyní snad opět i u nás, Masaryk „passé“

Vystihl to francouzský historik Alain Soubigou, když napsal, že řada lidí Masaryka milovala a jiná řada ho nenáviděla, aniž by mu ovšem obě strany dobře rozuměly. Samotný Masaryk si (ne)jednou postěžoval: …

Přítomnost mění svou formu na týdeník

S potěšením Vám oznamujeme, že se časopis Přítomnost od pondělí 27. 12. 2021 vrací ke své původní týdeníkové formě, což nám umožní zaměřit se na kvalitnější obsah a užší kooperaci …

Otázky pro Václava Havla

Připomínáme si desáté výročí úmrtí Václava Havla. Není možné, aby se tento časopis o něm také nezmínil. K této události promluvili jak politici, tak osobnosti i obyčejní lidé. Připadá mi, že možná ti …

Čapkovo pojetí rozumu a demokracie

„Dovoluju si tvrdit, že s osudem intelektu je spojen osud demokracie,“ píše Karel Čapek v úvaze Intelekt a demokracie, uveřejněné Ferdinandem Peroutkou v Přítomnosti 18. července 1934. Čapka neudivuje, že kolébkou demokracie je střízlivá …

Historická milkovická stodola je zachráněna

Léta posílám informační povídání z Milkovic. Proto tak činím i tento podzim. Dne 30. listopadu je to 22 let, co jsem začal žít na pomezí Polabské nížiny a Českého ráje na samotě Milkovice. …

S liberály, anebo raději s biskupy?

S liberalismem a katolicismem byly problémy odnepaměti. Naposledy oba dostaly šanci zazářit v 90. letech minulého století. Namísto toho souběžně ztrácely vlastní vinou (pokolikáté už?) na věrohodnosti. Příčiny jsou stále tytéž. Potvrdí …

Zrcadlení krizí. V čem se podobají covid a klima.

Ocitli jsme se v souběhu dvou krizí. Jedna intenzivní a druhá pomalejší, ale o to naléhavější. Jak se podobá covidová krize a klimatická a jaká východiska ukazuje?  Krize jsou šance, říká …

Konfliktů je čím dál méně

A do budoucna bude konfliktů ještě méně, věří profesionální šermíř Petr Nůsek. Proč si to myslí? Protože lidé (aspoň ti, se kterými se potkává při své práci) jsou kreativní. Dobře …