Na rozdíl od všemožných kultur, které lidi slabé, křehké a bez dosavadních zásluh považují za slabost a přítěž pro celek své společnosti, my jsme je na základě židovsko-křesťanské víry považovali donedávna za cenné. Víra dávala smysl i velice poznamenanému životu a poskytovala pečujícímu okolí možnost dělat něco velice vysoce ceněného – možnost posvěcovat sebe, naplnit svůj život něčím velikým. Bylo to víc než porodit génia.
Jak už nejsme židovsko-křesťanské víry, tak je máme za břemeno jako všichni ostatní. Břemena se člověk zbavuje, co může. Neponese ho, jen aby byl jiný. Nemocné a postižené děti už od stádia plodu jsou pro dnešní Češky bezcenné, a proto nehodné jejich obrovské oběti. Kdyby chtěl kdokoli ženu přimět k donošení a láskyplné péči zákonem, narazí. Zvyky se změnily
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 25. 11. 2020