Politik v krizi. Řeší ji, nebo jí proplouvá?

Tomáš Konečný

Tomáš Konečný

Kurátor sbírek v Národním technickém muzeu.

V roce 1979 vyšel v prestižním přírodovědeckém časopise Nature stručný článek politologa Michaela Glantze o reakcích politiků na krizové situace. Celkem pesimisticky v něm autor soudí, že jsou jen dva mody, jakými politici v demokratickém zřízení reagují, pokud jsou vystaveni tlaku vnějších okolností.

Jednou z nich je krizový management skrze instituce, jehož součástí bývá přenášení tlaku na řešení na nepolitické složky státu – ať už jimi jsou hasiči, zdravotníci, nebo třeba vědci. Jejich společným znakem je, že to jsou apolitické části státu, po nichž se chce politické řešení. Zmíněným postupem se politici vzdávají možnosti o něčem rozhodnout, neboť doufají, že to odborné složky vyřeší za ně a na svoji zodpovědnost. Klasickým případem bývají živelní pohromy, během nichž politici očekávají, že to za ně vyřeší krizové složky.

Druhým způsobem, který politici tváří v tvář krizi volí, je proplouvání kolem problému a vyhýbání se debatě o jeho řešení. Krátkodobá politická potřeba si žádá záměrnou slepotu vůči narůstajícím hrozbám bez ohledu na možné katastrofální důsledky. Jejich odstraňování sice bude dražší a méně účinné, než by byl preventivní zásah, ale pro absenci politické vůle, kdy politici jen proplouvají kolem a čekají, se k nim nesáhne. Dokonce i když si politici budou vědomi problému, preferují přečkat krizi s vírou, že se závažnými důsledky se bude muset vypořádat až následující reprezentace.

Zdá se vám to povědomé? Jenomže původní článek nebyl zdaleka o reakci na epidemie, ale věnoval se diskusi o emisích oxidu uhličitého. Nepřekvapí pesimistická Glantzova předpověď, že v řešení problému skleníkového efektu budou politici proplouvat kolem. Tím spíše by nás asi nemělo překvapovat, že v diskuzích o covidových opatřeních oscilují politici mezi dvojicí nastíněných přístupů.

publikováno: 20. 1. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Naše chyby, anebo JEJICH?

„Kdyby se naše vláda podle čísel nakažených takhle neosvědčila, už by podala demisi.“ Tak shrnul rozdíl mezi námi a Německem jeden z tamních novinářů. Nejde tu o „přepřahání uprostřed brodu“, ale o jakýsi stav …

Sháním prodavačku. Neznáte nějakou, takhle dobrou?

Vybírala jsem maso na neděli v jednom rakovnickém řeznictví. Na pultu leželo krásné hovězí. Začala jsem nad ním s paní prodavačkou trochu konverzovat, protože bylo vážně pěkné. „Odkudpak ho máte?“ zeptala jsem …

Aféra Prymuly není o Prymulovi

Ještě minulý čtvrtek Roman Prymula apeloval, abychom kvůli covidu-19 všichni zůstali doma. V podvečer už seděl v loži na fotbalovém zápase. Prý se snaží poukázat na to, že když se testuje, tak …

Může nás i v dnešní době ještě něco překvapit?

Na konci minulého roku jsem téměř zázračně stihl operaci kyčle, šlo o totální náhradu kloubu, a to nějaký čas spolyká. Musíte poté dlouze a trpělivě rehabilitovat, aby si vaše tělo zvyklo na kus …

Zemřel Jan Sokol,

signatář Charty 77, polistopadový politik, filosof a pedagog. Kromě toho v devadesátých létech první předseda redakční rady tohoto časopisu, posléze i jeho šéfredaktor. Pamatuji ho jako člověka s obdivuhodnou dávkou hlubokomyslnosti a klidného gentlemanství, vždy …

Konec ústavy – začátek diktatury

Dnes 15. 2. našim voleným zástupcům (tedy nám samotným) v parlamentu odebrala moc ve státě menšinová vláda. Babišova vláda vyhlásila stav nouze v rozporu s naší ústavou, jak dotvrzují svědectví ústavních právníků a …

Babišovi noví kamarádi: Srbsko a Maďarsko

Premiér Babiš je weltman. Rád jezdí na výlety. Za kamarády. Do Maďarska, někdy i do Srbska. Jinde v Evropě už ho moc neberou. Evropské komisi lidé z Unie na rozdíl od matených občanů …

Vodí nás za nos s využitím epidemie

V těle společenského uspořádání ČR v procesu „Velké protikorupční revoluce“ vznikl zhoubný nádor, který je fakticky ještě nebezpečnější než celá nynější pandemie (nechci ji nijak bagatelizovat). Přitom podstatně snižuje imunitu společnosti …