Jmenování Lubomíra Zaorálka do funkce ministra kultury provázel svého času opatrný optimismus. Po Antonínu Staňkovi vzbuzoval naděje každý, kdo měl jen o stupeň širší rozhled a vlídnější chování než politruk Ořech z Černých baronů. Následná nominace Michala Šmardy, starosty regionálního městečka z Vysočiny, jehož nejvyšším dosaženým vzděláním je maturita a hlavní a jedinou kvalifikací profesní kariera politického a marketingového poradce, jen potvrdila, jak přezíravý vztah ke kultuře u socanů mají.
Mohlo tedy být i hůř a ti, kdo v Zaorálkově osobě chtěli vidět změnu k lepšímu, se utěšovali takovými zázraky, jako že Zaorálek vystudoval filozofii, chvíli dělal televizního dramaturga a rád si čte.
Jsou to sice argumenty jak z první obecné, všichni máme řidičák, všichni jsme někdy jeli vla
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 1. 2. 2021
