Netopýři za to nemohou

Eva Dřízhalová

Výtvarnice a zahradnice

Netopýry mají lidé za odpudivé a strašidelné tvory a báli se jich odedávna. Věřili, že jsou spolčeni se Satanem, že chtějí zničit lidské pokolení, a šířili pošetilé povídačky o vampýrech.

Ano, netopýři sají krev, ale ponejvíce na ptácích, divoké zvěři a nyní i na domácím dobytku.

Nejproslulejší tímto jsou tzv. vampýrští netopýři (Desmodus rotundus) z Uruguaye a Mexika. Mají ostré řezáky na nakousnutí kůže a obsahují protisrážlivé sliny podobně jako komáři. Nakrmeni krví dlouho namáhavě vzlétají – tak vznikla i pověst o krátkém letu Drákuly.

Netopýří virus nás nevyhledává, ale dostane se k nám, když vnikneme do jejich prostředí. Chytáme je, zabíjíme a převážíme na živé trhy, a tak způsobujeme ohrožení sebe samých.

Nejnebezpečnější netopýří nemocí byla a stále je vzteklina, způsobená virem LYSSAvirus, pojmenována dle řecké bohyně zuřivosti. Lidstvo se obávalo tohoto viru již v 5. století před n. l. – známe ho u zvířat a napadá bez očkování desítky tisíců lidí ročně.

Částečně odhalil tajemství virů u netopýrů v roce 1911 italský vědec Antonioni Carrini, kdy objevil zvláštní detail, a to „propojení“ mezi netopýry a viry, které nezpůsobí jejich onemocnění. Přišlo se tak na další a další mutace, které však nebyly lidem nebezpečné, a tak se o tom nemluvilo. Nebylo totiž ani jasné, po nalezení dalších virů, že pocházejí od netopýrů, dokud nevznikl virus MARBURG a EBOLA. V roce 2002 virus SARS nakazil lidi v Šen-čenu v Číně a začal se šířit do dalších zemí. Přísným hygienickým opatřením se zabránilo světové epidemii, zemřelo „pouze“ 774 lidí.

Existuje celkem 1 400 druhů netopýrů, malí i velcí. Žijí na této planetě 50 milionů let a jejich potravu tvoří hmyz, žáby, nektar z ovoce, pyl, květy a – krev. Někteří na zimu migrují do teplejších krajin, někteří přežívají zimu v jeskyních.

Jejich dlouhověkost dala Darwinovi příležitost si ověřit, že se dají zpomalit mutace virů, které jim neškodí. Netopýři mají spoustu virů, kterými netrpí. Jak evoluce zvýšila jejich imunitu, na to je jen „hypotetická“ odpověď: létání! Pohyb, co způsobuje, že imunitní systém reaguje proti nestabilním molekulám produkovaným zvířecí námahou.

Před 35 miliony let vznikl další druh netopýrů „liščích“ (Pteropodiade) s velkými křídly s rozpětím 1,5 metru, co se živí výhradně ovocem. Nalézají se v jižní Asii, Africe a např. v Bangladéši jich bylo nalezeno na stromech přes 5 tisíc a našel se u nich virus zvaný NIPAH. Tyto kreatůrky opylovávají rostliny, roztrušují semena a vůbec jsou pro úrodu velmi užiteční a svou činností zachraňují obrovskou zemědělskou produkci. Globální účinek se nedá spočítat, nicméně si je nemůžeme dovolit vyhubit. Jsou v ohrožení i tak – turismus jejich populace decimuje, jak se stalo v severní Americe v případě „bílé plísně“, u netopýrů například v roce 2006 v turistické jeskyni u Albany, ve státě New York, kde se jich našlo tisíce mrtvých. Netopýři jsou v zimě strnulí a jejich imunitní systém není aktivní. Podrážděni nemocí vylétávají uprostřed zimního spánku za potravou, které se jim nedostává, a umírají.

Takže situace s covidem-19 je sice katastrofální nemoc pro lidstvo, a jak to tak vypadá, přišla přes netopýry lidskou činností.

Netopýři jsou ovšem tvorové rozmanití, úžasní, ale také zranitelní, a to na nás klade velkou zodpovědnost, neb jejich a náš život je závislý jeden na druhém.

Kdybychom měli promluvit k netopýrům a nabídnout jim příměří, najít s nimi harmonii, tak by stačilo jen pár slov: NEZLOBTE SE, PROMIŇTE!

 

 

 

publikováno: 12. 2. 2021

Datum publikace:
12. 2. 2021
Autor článku:
Eva Dřízhalová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Osudy duší, knih a lidí

Francouzský spisovatel všestranných zájmů Arsène Houssaye vydal roku 1879 v nakladatelství C. Lévi v Paříži knihu s názvem Des destinées de l’âme (Osudy duší). Věnoval ji svému obdivovateli Ludovicu Boulandovi a ten byl textem …

Hudba bez hranic (pozvánka na koncert Martinů Strings Prague)

Po letní pauze Vás opět srdečně zveme na pokračování cyklu koncertů Hudba bez hranic. Pořádáme jej už neuvěřitelných 16 let, z toho posledních 9 let převážně v nádherném barokním refektáři dominikánského kláštera v Jilské …

Autobiografie jednoho pařížského domu

V nakladatelství Maraton vyšla novinka od francouzské spisovatelky a filmové dokumentaristiky Ruth Zylbermanové s názvem Autobiografie jednoho pařížského domu. Autorka v knize sleduje skutečné osudy obyvatel domu číslo 209 v desátém …

Popis jednoho zápasu

Nový mediální ohlas Franze Kafky V úterý 17. září bude v 19 hodin koncertem Hany Frejkové a literární performancí Eugena Brikcia zahájena multimediální výstava Popis jednoho zápasu v románském lapidáriu a …

Situace kolem Památníku ticha stále vře…

Na stránkách Přítomnosti uveřejňujeme diskusi, která se vede mezi Ministerstvem kultury ČR a Pavlem Štinglem, ředitelem Památníku ticha. Pavel Štingl zaslal ministru kultury Martinu Baxovi druhý otevřený dopis k rozhodnutí ministra …

Pozvánka na Kozí mejdan do Milkovic

Přeji krásné léto a posílám pozdrav z Milkovic. Stejně jako každým rokem kolem srpnového úplňku proběhne na samotě Milkovice kulturně-společenská slavnost Kozí mejdan. Letos v pořadí již 23., a to …

Vznik Památníku ticha je prioritou ministerstva kultury

Rozhodnutí ministra kultury Martina Baxy vypsat výběrové řízení na pozici ředitele/ky Památníku ticha předcházely dva roky snah o to, aby byla zahájena rekonstrukce nádraží Praha-Bubny. Rád bych touto cestou reagoval na …

Kam nás přivede nucená „rovnost“ na OH

Současné OH nejsou, tak jako žádné, bez kontroverze. Ta největší se týká boxera/boxerky Imane Khelif, která sice má chromosomy XY, ale boxuje jako žena. Shodneme se, že otázky kolem jeho/jejího …