Netopýři za to nemohou

Eva Dřízhalová

Výtvarnice a zahradnice

Netopýry mají lidé za odpudivé a strašidelné tvory a báli se jich odedávna. Věřili, že jsou spolčeni se Satanem, že chtějí zničit lidské pokolení, a šířili pošetilé povídačky o vampýrech.

Ano, netopýři sají krev, ale ponejvíce na ptácích, divoké zvěři a nyní i na domácím dobytku.

Nejproslulejší tímto jsou tzv. vampýrští netopýři (Desmodus rotundus) z Uruguaye a Mexika. Mají ostré řezáky na nakousnutí kůže a obsahují protisrážlivé sliny podobně jako komáři. Nakrmeni krví dlouho namáhavě vzlétají – tak vznikla i pověst o krátkém letu Drákuly.

Netopýří virus nás nevyhledává, ale dostane se k nám, když vnikneme do jejich prostředí. Chytáme je, zabíjíme a převážíme na živé trhy, a tak způsobujeme ohrožení sebe samých.

Nejnebezpečnější netopýří nemocí byla a stále je vzteklina, způsobená virem LYSSAvirus, pojmenována dle řecké bohyně zuřivosti. Lidstvo se obávalo tohoto viru již v 5. století před n. l. – známe ho u zvířat a napadá bez očkování desítky tisíců lidí ročně.

Částečně odhalil tajemství virů u netopýrů v roce 1911 italský vědec Antonioni Carrini, kdy objevil zvláštní detail, a to „propojení“ mezi netopýry a viry, které nezpůsobí jejich onemocnění. Přišlo se tak na další a další mutace, které však nebyly lidem nebezpečné, a tak se o tom nemluvilo. Nebylo totiž ani jasné, po nalezení dalších virů, že pocházejí od netopýrů, dokud nevznikl virus MARBURG a EBOLA. V roce 2002 virus SARS nakazil lidi v Šen-čenu v Číně a začal se šířit do dalších zemí. Přísným hygienickým opatřením se zabránilo světové epidemii, zemřelo „pouze“ 774 lidí.

Existuje celkem 1 400 druhů netopýrů, malí i velcí. Žijí na této planetě 50 milionů let a jejich potravu tvoří hmyz, žáby, nektar z ovoce, pyl, květy a – krev. Někteří na zimu migrují do teplejších krajin, někteří přežívají zimu v jeskyních.

Jejich dlouhověkost dala Darwinovi příležitost si ověřit, že se dají zpomalit mutace virů, které jim neškodí. Netopýři mají spoustu virů, kterými netrpí. Jak evoluce zvýšila jejich imunitu, na to je jen „hypotetická“ odpověď: létání! Pohyb, co způsobuje, že imunitní systém reaguje proti nestabilním molekulám produkovaným zvířecí námahou.

Před 35 miliony let vznikl další druh netopýrů „liščích“ (Pteropodiade) s velkými křídly s rozpětím 1,5 metru, co se živí výhradně ovocem. Nalézají se v jižní Asii, Africe a např. v Bangladéši jich bylo nalezeno na stromech přes 5 tisíc a našel se u nich virus zvaný NIPAH. Tyto kreatůrky opylovávají rostliny, roztrušují semena a vůbec jsou pro úrodu velmi užiteční a svou činností zachraňují obrovskou zemědělskou produkci. Globální účinek se nedá spočítat, nicméně si je nemůžeme dovolit vyhubit. Jsou v ohrožení i tak – turismus jejich populace decimuje, jak se stalo v severní Americe v případě „bílé plísně“, u netopýrů například v roce 2006 v turistické jeskyni u Albany, ve státě New York, kde se jich našlo tisíce mrtvých. Netopýři jsou v zimě strnulí a jejich imunitní systém není aktivní. Podrážděni nemocí vylétávají uprostřed zimního spánku za potravou, které se jim nedostává, a umírají.

Takže situace s covidem-19 je sice katastrofální nemoc pro lidstvo, a jak to tak vypadá, přišla přes netopýry lidskou činností.

Netopýři jsou ovšem tvorové rozmanití, úžasní, ale také zranitelní, a to na nás klade velkou zodpovědnost, neb jejich a náš život je závislý jeden na druhém.

Kdybychom měli promluvit k netopýrům a nabídnout jim příměří, najít s nimi harmonii, tak by stačilo jen pár slov: NEZLOBTE SE, PROMIŇTE!

 

 

 

publikováno: 12. 2. 2021

Datum publikace:
12. 2. 2021
Autor článku:
Eva Dřízhalová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …

Chanuka 2023 a tíha našeho času

Začíná Chanuka, osmidenní židovský Svátek světel (letos 7. – 15. prosince). Váže se k němu historická legenda: Ve druhém století před naším letopočtem, po vítězném povstání Makabejských se musel v Jeruzalémě nově …

Pardubický Charvát vadí – průhonický Babiš ne

Policie v pardubické kauze již obvinila devatenáct lidí a dvě firmy, podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami magistrátu a dvou městských společností. Tyto manipulace se týkají staveb letního stadionu a parkovacího domu. Ve vazbě skončili tři …

300 let bez… Jana Blažeje Santini-Aichela

Dne 7. prosince si připomeneme 300. výročí úmrtí českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723). Na začátku jeho životní dráhy nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl třeba pokračovat v …