Netopýry mají lidé za odpudivé a strašidelné tvory a báli se jich odedávna. Věřili, že jsou spolčeni se Satanem, že chtějí zničit lidské pokolení, a šířili pošetilé povídačky o vampýrech.
Ano, netopýři sají krev, ale ponejvíce na ptácích, divoké zvěři a nyní i na domácím dobytku.
Nejproslulejší tímto jsou tzv. vampýrští netopýři (Desmodus rotundus) z Uruguaye a Mexika. Mají ostré řezáky na nakousnutí kůže a obsahují protisrážlivé sliny podobně jako komáři. Nakrmeni krví dlouho namáhavě vzlétají – tak vznikla i pověst o krátkém letu Drákuly.
Netopýří virus nás nevyhledává, ale dostane se k nám, když vnikneme do jejich prostředí. Chytáme je, zabíjíme a převážíme na živé trhy, a tak způsobujeme ohrožení sebe samých.
Nejnebezpečnější netopýří nemocí byla a stále je vzteklina, způsobená virem LYSSAvirus, pojmenována dle řecké bohyně zuřivosti. Lidstvo se obávalo tohoto viru již v 5. století před n. l. – známe ho u zvířat a napadá bez očkování desítky tisíců lidí ročně.
Částečně odhalil tajemství virů u netopýrů v roce 1911 italský vědec Antonioni Carrini, kdy objevil zvláštní detail, a to „propojení“ mezi netopýry a viry, které nezpůsobí jejich onemocnění. Přišlo se tak na další a další mutace, které však nebyly lidem nebezpečné, a tak se o tom nemluvilo. Nebylo totiž ani jasné, po nalezení dalších virů, že pocházejí od netopýrů, dokud nevznikl virus MARBURG a EBOLA. V roce 2002 virus SARS nakazil lidi v Šen-čenu v Číně a začal se šířit do dalších zemí. Přísným hygienickým opatřením se zabránilo světové epidemii, zemřelo „pouze“ 774 lidí.
Existuje celkem 1 400 druhů netopýrů, malí i velcí. Žijí na této planetě 50 milionů let a jejich potravu tvoří hmyz, žáby, nektar z ovoce, pyl, květy a – krev. Někteří na zimu migrují do teplejších krajin, někteří přežívají zimu v jeskyních.
Jejich dlouhověkost dala Darwinovi příležitost si ověřit, že se dají zpomalit mutace virů, které jim neškodí. Netopýři mají spoustu virů, kterými netrpí. Jak evoluce zvýšila jejich imunitu, na to je jen „hypotetická“ odpověď: létání! Pohyb, co způsobuje, že imunitní systém reaguje proti nestabilním molekulám produkovaným zvířecí námahou.
Před 35 miliony let vznikl další druh netopýrů „liščích“ (Pteropodiade) s velkými křídly s rozpětím 1,5 metru, co se živí výhradně ovocem. Nalézají se v jižní Asii, Africe a např. v Bangladéši jich bylo nalezeno na stromech přes 5 tisíc a našel se u nich virus zvaný NIPAH. Tyto kreatůrky opylovávají rostliny, roztrušují semena a vůbec jsou pro úrodu velmi užiteční a svou činností zachraňují obrovskou zemědělskou produkci. Globální účinek se nedá spočítat, nicméně si je nemůžeme dovolit vyhubit. Jsou v ohrožení i tak – turismus jejich populace decimuje, jak se stalo v severní Americe v případě „bílé plísně“, u netopýrů například v roce 2006 v turistické jeskyni u Albany, ve státě New York, kde se jich našlo tisíce mrtvých. Netopýři jsou v zimě strnulí a jejich imunitní systém není aktivní. Podrážděni nemocí vylétávají uprostřed zimního spánku za potravou, které se jim nedostává, a umírají.
Takže situace s covidem-19 je sice katastrofální nemoc pro lidstvo, a jak to tak vypadá, přišla přes netopýry lidskou činností.
Netopýři jsou ovšem tvorové rozmanití, úžasní, ale také zranitelní, a to na nás klade velkou zodpovědnost, neb jejich a náš život je závislý jeden na druhém.
Kdybychom měli promluvit k netopýrům a nabídnout jim příměří, najít s nimi harmonii, tak by stačilo jen pár slov: NEZLOBTE SE, PROMIŇTE!
publikováno: 12. 2. 2021