„Kdyby se naše vláda podle čísel nakažených takhle neosvědčila, už by podala demisi.“ Tak shrnul rozdíl mezi námi a Německem jeden z tamních novinářů. Nejde tu o „přepřahání uprostřed brodu“, ale o jakýsi stav (vládní) nouze, když je ve vedení někdo, kdo to evidentně nezvládá. Nahradit psychopata někým zdravým je znak fungujícího rozumu.

„I hrůzný konec je lepší než hrůza bez konce.“ Hrůzný konec tu už máme, hrůzu bez konce máme zarazit.

Tragický ministr zdravotnictví už jen blázní a nikdo to po něm nechce vzít. Premiér se drží židle, aby si nešel sednout.

Necháváme si od nich líbit vládnutí, které na rozdíl od sousedních vlád porušuje naši ústavu a bez ostychu omezuje naše občanská lidská práva slovem i skutkem.

V podcastu s lingvistickým antropologem