Současný styl vládnutí ničí celou společnost

Petr Havlík

Petr Havlík

Komentátor

Panování naší vlády a našeho prezidenta má oligarchické rysy. Ti nahoře si stát přivlastnili. Jejich program je jednoduchý – každý den navíc je dobrý. Jeden chce více a více peněz a prestiž, jinému stačí moc, respektive moc moci, a k tomu ještě přidá kontrolu nad kontrolou moci. Všechno to stojí na vratkých základech, v nichž absentuje elementární kompetence, mravní integrita a osobnostní způsobilost. Aféry a kauzy našich mocipánů se objevují s takovou kadencí, že je ani nestíháme vstřebávat. Faltýnkův kmotrovský notes, Babišův opakovaně potvrzený střet zájmů, Honzíkova cesta necesta do daleké Rusi, Zemanovo cokoliv, Schillerové exhibice na sociálních sítích atd. Cvak, klip a jede se dál. Ministři se střídají jako apoštolové na orloji.

Kocourkovská produkce našich furiantů nemá konce. Stát je navíc na šikmé ploše kolosálního zadlužování, a to vše v atmosféře omezování osobních svobod a rostoucích restrikcí. Nedávno jsem mluvil s jednou lékařkou, která se mi svěřila, že s manželem a dětmi zrušili doma televizi, nechtějí si ten bláznivý a nemravný vnější svět vůbec pouštět do svého mikrosvěta. Je to podobné útěkům do vnitřní emigrace v dobách tuhé normalizace. I tehdy byl mezi těmi nahoře a těmi dole hluboký příkop. Dnes máme formální (či spíše formalistickou) demokracii, která funguje bez zřetele k vnitřnímu obsahu i dopadu.

Většinová společnost je unavená, apatická, sebeobranou je jí občas humor a nadsázka, ale je to trpká sranda. Naši furianti jsou totiž karikaturou sebe samotných. Je to vůbec možné? Není jen nějaký přihlouplý nekonečný sitcom? A není pravda, že je to všude jinde stejné. V mnoha ohledech jsme unikátní. Rozklad našeho státu nabírá takové tempo, že se vnější pozorovatelé nestačí divit. Otrlí harcovníci, veteráni studené války, říkají, že Češi přežili války i 40 let bolševika, tak přežijí i tuto dnešní mizérii. To asi jo, ale bude to bolet. I masy potřebují něčemu a někomu věřit, a nejen plápolat ve větru sem a tam. Absence víry v dobro a spravedlnost přináší poměry, v nichž je vše dovoleno. To je ústřední myšlenka Dostojevského románu Zločin a trest. Platí i nyní v našich luzích a hájích. I u nás je to tak, že ti nahoře si dovolí jen to, co jim dovolí ti dole.

Naše společnost je plná hněvu, který je symptomem přetrvávající frustrace. Lidé se necítí jako spoluúčastníci procesu společné péče o stát. Nemohou nevidět ohýbání práva a nemravné vzkazy věrchušky. S blížícími se parlamentními volbami se dostáváme do situací, kdy tlak mocných bude ještě narůstat. Už zase jsme svědky kupování voličské přízně, ať to stojí, co to stojí. Náčelníkovi se to několikrát osvědčilo. Smečky psů budou zase vrtět. On cílí na seniory, na státní zaměstnance a nově i na maturanty. Neštítí se ničeho, lež je jeho základním pracovním nástrojem. Prošlo mu toho tolik, že žije v přesvědčení, že mu projde vše. Neměli bychom zapomínat, že to vše jde na náš vrub, včetně jeho dotací…

Již zmiňovaný F. M. Dostojevskij napsal i tuto myšlenku „Bez vyšší ideje neobstojí ve světě ani člověk, ani národ“.

publikováno: 11. 5. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Debut v pětašedesáti? Vypečená folkrocková nádivka F. Skály.

  Čeští výtvarníci často fušují do řemesla jiným uměleckým disciplínám. Řezbář, sochař, malíř, ilustrátor a zakládající člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví František Skála v tom není žádnou výjimkou. Z minulosti jej …

Co o Libuši Šafránkové nebylo dostatečně zdůrazněno

Málo se o tom ví, ale boj mezi herci o role bývá skoro stejně drsný a špinavý jako boj mezi politiky o voliče.  A najednou se mezi nimi objeví dobrý …

Daňové ráje začnou mít možná na kahánku

Jedno z největších zel v dnešní globalizované ekonomice jsou daňové úniky nadnárodních korporací do tak zvaných daňových rájů. Jen v samotné Evropě státní rozpočty tak přicházejí ročně o 50 až 100 miliard euro, …

V Turovu by si česká vláda měla zařvat jako tur

Polská vláda je přesvědčena, že nářek její jižní sousedky nad únikem spodních vod, způsobovaný povrchovým dolem v Turovu a nad vysycháním studní v české Lužici, je bouří ve sklenici vody. …

Chlast zalil česká kina i domácnosti. Pít či nepít?

Pijeme jak Dáni a teď nejvíc podoma, takže bez kontroly. V kinech běží oscarové filmy na téma: Co může chlast léčit? Hrdinové dánského oscarového filmu Chlast experimentují s nízkou hladinkou permanentního chlastu …

Megazloději nebo blbci? Naši prezidenti.

Profesor ekonomie, který jako ministr financí poslal 10-50% rozpočtu své země do rozpadajícího se SSSR, bez souhlasu vlády, bez vědomí parlamentu a dnes si „si to vůbec nepamatuje“. Ing. ekonomie, …

Otevřený dopis Jiřině na nebesa. Na vědomí pozemskému mančaftu.

  Když radost z celku života trumfuje smutek Když součástí dějů bylas – a stále jsi tak, že tvá vlákna mohou být ve stále nových začátcích   Má milá Jiřino, …

Útěk do přírody

    Co znamená v dnešní době být zálesák? Pro mne je to forma terapie, a zvu vás na návštěvu svého sanatoria. Všudy přítomný tlak nejrůznějších informačních pramenů, stav planety, …